Agresivní labuťák přezdívaný Trenér, který je v Plzni legendou, získal svůj první letošní skalp. Při obraně svého teritoria na řece Radbuze vykoupal prvního rychlostního kanoistu a zdemoloval mu i jeho loď. Trenér si tím vysloužil okamžitý odchyt a jízdenku na novou hnízdní lokalitu, kde by ho s partnerkou neměli rušit a rozptylovat žádní trénující vodáci.
Problematický pár labutí velkých se stejně jako v minulých letech i letos vrátil na řeku Radbuzu do Plzně pod Papírenskou lávku k loděnici TJ Prazdroj, patřící rychlostním kanoistům. Labutí samec nechvalně proslul tím, že při bránění svého domova ve vodě útočí na trénující kanoisty. Pro vodáky je to doslova hororový zážitek, při kterém jde sportovcům nejen o zdraví, ale i o život. S příchodem jara a před zahájením hnízdění se snaží pracovníci Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DESOP) agresivního labutího samce odchytit a přestěhovat.
„Labutí samec má za sebou první letošní incident, kdy zcela přirozeně bránil svoje teritorium před vetřelcem a vykoupal rychlostního kanoistu. Ten labuťákovi neujel. Samec mu nakonec rozšlapal loď. A kanoista si může gratulovat, že labuťákovi pro útok přišla loď důležitější. Pro letošní rok si tak Trenér zpečetil sezónu. Přesouvání labutí rodiny se tím pádem značně uspíšilo,“ informovala Gabriela Černá se spolku DESOP.
Do akce byli povoláni ti nejzkušenější chytači labutí ze spolku, jelikož tento pár již zažil tolik přesunů, takže je velmi ostražitý. Loni se pár dlouho nedařilo odchytit při několika akcích. „Tady není prostor na chyby. Odchyt musí být tudíž proveden přesně, rychle a bezchybně. To se tentokrát kolegům Hance Makoňové a Radkovi Zemanovi podařilo skvěle, na dokonale cílený doskok,“ pochválila akci Gabriela Černá.
„Pár byl přemístěn na klidnější lokalitu, kterou jsme jim po dlouhých úvahách vybrali. Doufáme, že tam budou mít labutě nejen klid od nenechavých lidí, kteří je v centru města stále rušili, nevhodně krmili a znesnadňovali klidné hnízdění. Pokud se jim bude na lokalitě dařit, možná bychom se od tohoto páru mohli dočkat i nějakých dochovaných mláďat. Většinou totiž v předchozích letech o ně pár přicházel právě kvůli nepříznivým podmínkám a lidským zásahům v centru města,“ vysvětlila Černá.
Zatím se ale nenašla lokalita, která by překonala mocnou touhu po původním hnízdišti labutího páru, a tak se vždy každý rok vrátil zpět na řeku do centra Plzně. „Uvidíme, jak to bude s letošním výběrem. Moc bychom si přáli, aby se jim zalíbilo jinde než v Plzni. A aby se konečně dočkali důstojného a klidného labutího života. Příroda je příroda, ta má své zákony, ať se nám to líbí nebo ne,“ dodala Černá.
Trenér začíná útočit s přibývajícími slunečními paprsky. Dokud totiž bývá zataženo, tak se to s obrovským labuťákem dá vydržet. Jakmile ovšem vysvitlo sluníčko, nastoupaly mu opět hormony a začal prohánět kanoisty. Velmi dobře vycítí, když se ho někdo bojí a kdo ne. Při ochraně svého teritoria neváhal pronásledovat rychlostní kanoisty z TJ Prazdroj Plzeň trénující na řece Radbuze kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice.
„Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Není divu, že některé kanoisty při svém útoku převrátil a že zejména děti se ho bály,“ popisoval útoky labuťáka už dříve Karel Makoň, šéf spolku DESOP. Jediným způsobem, jak se útoku dalo ubránit, bylo vyrazit přímo proti samci v dostatečné vzdálenosti od hnízda. Ve skutečnosti labutí samec opravdu není zlý. Jen si chrání své teritorium a partnerku, o nic víc mu nejde.
Zajímavý je celý život obávaného labuťáka. Poprvé se s ním pracovníci záchranné stanice setkali v červnu 2012, kdy mu byly dva roky. „Celého od oleje jsem ho vytáhl z Berounky u norné stěny, kterou tam vytvořili hasiči nedaleko od kostela sv. Jiří. Z bleskem poničené trafostanice unikl do řeky olej. Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl ještě nehnízdící mladíček,“ doplnil Karel Makoň.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.