Téměř každý má dnes doma digitální meteostanici nebo aplikace ve svém mobilu, předpovídající počasí a ukazující všechny možné meteorologické údaje. Jak se ale lidé dozvídali podobné údaje před sto lety, kdy neměli po ruce internet, ani další, nyní naprosto běžné technické vymoženosti? V Plzni chodili občané od začátku 20. století do dnešních Kopeckého sadů, kde je i dnes stále ještě funkční secesní meteorologický kiosek.
Zná ho určitě každý, kdo projde Kopeckého sady. Ale málokdo mu dnes věnuje pozornost. Většina lidí totiž bohatě ozdobený sloupek na kamenném podstavci se zeleně nabarvenými kovovými částmi, nádhernou stříškou a s mnoha ciferníky, jen tak bez povšimnutí mine. Ale to je velká škoda, zkuste se u něj zastavit a ze všech stran si tento meteorologický kiosek prohlédněte. Nebudete litovat a budete překvapeni, kolik informací nabízí. Ozdobná starožitnost kdysi plnila velmi moderní a pokrokový prvek uvnitř města.
Kiosek dotváří atmosféru Kopeckého sadů a svým vzhledem dobře ladí s okolní zástavbou, zejména pak se zdobnou fasádou Měšťanské besedy. Lze jen litovat, že se v rámci někdejší parkové úpravy sadů nezachovaly ostatní prvky ze staré Plzně, jako byly dobové kašny s bazény uprostřed barevných květinových záhonů.
S pomocí počítače může dnes člověk prostřednictvím webových kamer sledovat dění i počasí třeba na druhém konci světa. Drahé a kvalitní měřící přístroje si počátkem 20. století mohl opatřit jen málokdo. Plzeňský meteorologický kiosek proto plnil velmi důležitou službu a poskytoval údaje všem bez rozdílu. Ať už se jednalo o měšťany, studenty nebo třeba i zemědělce. Nádherně zdobený kiosek byl zároveň jedním z prvních ukazatelů vstupu do století technologií, kde přesné číselné údaje a výsledky měření budou hrát čím dál větší roli.
Zařízení ovšem plnilo i svoji estetickou úlohu. Na kiosku je celá řada dekorativních detailů, například kování zábradlíčka kolem kamenného soklu či nad baňatou stříškou zlatě zářící korouhvička ve tvaru praporku, ozdobná mřížka ve střeše kiosku, střechu podpírající dekorované sloupky. Tu a tam lze spatřit motivy lipových listů a květů.
Na severní straně, nadepsané secesním písmem „Meteorologie", jsou číselníky barometru, vlhkoměru a teploměru. Vedle lze číst i údaje o průměrných dlouhodobých měsíčních hodnotách. Směrem k Divadlu J. K. Tyla míří ciferník hodin, napojených rádiem až na stanici kdesi u Frankfurtu nad Mohanem. Každý si také může přečíst, na jakých zeměpisných souřadnicích vzhledem ke středoevropskému poledníku Plzeň vlastně leží, a vidí také časové rozdíly.
Pod nápisem „Statistika" se zády k Měšťanské besedě je také k vidění program Hvězdárny a planetária v Plzni. Poslední stěna kiosku informuje zvědavce o nadmořských výškách Plzně a okolí. Kiosek je však také dokladem umu našich předků, zejména někdejší plzeňské firmy Jaroš a Michálek, která na kiosku prováděla uměleckořemeslné detaily.
Foto Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
