Nenáviděná obří Bílá halda už neexistuje, zmizela po 66 letech snažení. Na místě vyroste 16 domků

Struska se na Bílé haldě hromadila od konce 19. století a hromada narostla do obřích rozměrů. Zastupitelstvo města 23. ledna 2023 schválilo záměr prodeje pozemkové parcely Bílé haldy, přihlásil se jeden zájemce, se kterým byla 9. června 2023 podepsána smlouva o budoucí smlouvě kupní, darovací a o zřízení věcného břemene, která ho zavazuje, aby do roka od podpisu smlouvy odvezl veškerý nahromaděný materiál.

„Tedy do 9. června 2024 měl být odvezen odpad z Bílé haldy. Zájemce to stihl o čtyři měsíce dříve. Naším cílem je využít pozemek pro vybudování 16 parcel pro rodinné domy. Jedná se o klidnou lokalitu na okraji centra města, která doposud neslouží schválenému účelu, a to individuální výstavbě rodinných domů,“ vysvětlil místostarosta města Rokycan Jiří Sýkora. Předmětný odpad byl použit jakožto prvek při zhotovení opěrné zdi – zpevnění svahů v Dýšině v souladu s platnou legislativou.

Budoucí kupující splnil první podmínku, do roka odvézt odpad z produkce metalurgických provozů bývalé slévárny v souladu s platnou legislativou. Do dvou let od podpisu smlouvy musí zajistit vydání stavebního povolení na stavbu technické infrastruktury pro budoucí stavbu rodinných domů dle urbanistické studie z roku 2011 s návrhem 16 rodinných domů.

„Do tří let od podpisu smlouvy musí pak realizovat a uvést do trvalého užívání samotnou stavbu technické infrastruktury v rozsahu vydaného stavebního povolení pro stavbu rodinných domů. V současnosti probíhají projekční práce na nové dopravní a technické infrastruktuře,“ uvedl vedoucí Odboru rozvoje města Městského úřadu Rokycany Jiří Hlad.

„V případě nedodržení výše uvedených podmínek nebude budoucí prodej předmětného pozemku realizován, a to bez jakékoliv náhrady budoucímu kupujícímu ze strany města Rokycany,“ upozornil Jiří Hlad.

Město Rokycany nechalo v roce 2004 akreditovanou laboratoří zpracovat analýzu vzorku materiálu Bílé haldy. Ta ukázala, že strusku je možné uložit na jakoukoliv skládku ostatních odpadů nebo ji využít k terénním úpravám a rekultivacím. Další rozbor pak vyhodnotil, že bílou strusku lze zařadit mezi vápenatá hnojiva. Město zkoumalo zájem o možnost využít materiál na hnojiva. Zájem ovšem nebyl. Bílou haldu tvořily hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku. Materiál ovšem nemá potřebnou pevnost jako přírodní kámen.

Dřívější snahy o likvidaci Bílé haldy vždy ztroskotaly

Město Rokycany nechalo v roce 2004 akreditovanou laboratoří zpracovat analýzu vzorku materiálu Bílé haldy. Ta ukázala, že strusku je možné uložit na jakoukoliv skládku ostatních odpadů nebo ji využít k terénním úpravám a rekultivacím. Další rozbor pak vyhodnotil, že bílou strusku lze zařadit mezi vápenatá hnojiva. Město zkoumalo zájem o možnost využít materiál na hnojiva. Zájem ovšem není. Bílou haldu tvoří hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku. Materiál ovšem nemá potřebnou pevnost jako přírodní kámen. Tím, že je materiál dlouhá léta na hromadě, je nyní komplikované jej z hromady vytěžit.

První snahy o likvidaci Bílé haldy byly v roce 1958, kdy bytová komise MNV plánovala, že na místě vyroste komplex garáží. Část pahorku se patrně podařilo odtěžit v letech 1966 až 1967 při výstavbě prodejny. V říjnu 1966 město vyhlásilo, že materiál z Bílé haldy je možné použít na úpravu komunikací. V roce 1994 získala povolení k odtěžení a rozprodeji materiálu firma BIJO z Plzně, práce ale vůbec nezačaly. Následně se uskutečnilo několik dalších pokusů, jak Bílou haldu zlikvidovat, ale všechny ztroskotaly. Teprve teď se podařilo Bílou haldu definitivně odstranit.