První rok chovu a hned mládě, myškám s chobůtkem se v Plzni zalíbilo

„Od letošního jara jsme začali s chovem bércounů Petersových. Jelikož jsme sestavili mladý pár perspektivních zvířat pro chov, na první mládě jsme nečekali dlouho. Bércouni jsou sice aktivní přes den, ale páření jsme nepozorovali,“ uvedla kurátorka Kristýna Rothová. 

Odchov těchto bércounů je většinou překvapením, protože samice rodí v podzemním hnízdě. Další komplikací je velmi rychlý růst mláďat. Ta je možná odstavovat již v šesti týdnech, kdy jsou samostatná, a zároveň samice rodí další.

Pro plzeňskou zahradu se jedná o prvoodchov. „Mládě chovatelé prvně viděli mimo hnízdo 30. října. Odhadem dle srovnání fotek z ostatních zoologických zahrad, ve věku zhruba dvou týdnů. Dnes je již ve velikosti dvou třetin rodičů rozeznatelné jen porovnáním s rodičem a výraznějším bělmem očí,“ popisuje Rothová.

Zahrada v pátek zveřejnila zpomalené záběry, kde jsou dobře vidět typické pohyby prodlouženého nosu bércounů. „Populace bércounů Petersových se úspěšně v evropských zoo rozrůstá, a i my doufáme, že budeme úspěšným chovatelem,“ dodala kurátorka.

Bércouni se vyznačují nápadně prodlouženým čenichem připomínajícím chobůtek, který je téměř neustále v pohybu. Jsou to také zvířata, která noc tráví zahrabána v substrátu a během dne se vypravují na lov. Milují hmyz a velkou pochoutkou jsou pro ně žížaly. Bércouni mají vynikající smysly, bleskové reflexy a nervní povahu, která jim velí dát se při sebemenším vyrušení hbitě na úprk. Bércoun Petersův je jedním z největších a nejbarevnějších zástupců řádu. Vyskytuje se pouze v Africe, a to konkrétně v Tanzanii a jihovýchodní Keni. Obývá opadavé lesy a křoviny.