Expedice Z101 po třech letech putování Afrikou vystavuje své srovnávací fotografie se záběry Hanzelky a Zikmunda

Výstava s názvem Afrika snů … a skutečnosti je uspořádána k nedožitým 105. Narozeninám legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda. „Je složená ze srovnávacích fotek legendární cestovatelské dvojice Hanzelky a Zikmunda (H+Z) z Afriky a snímků, jež pořídila Expedice Z101 na stejných místech, ale s odstupem 75 let,“ upřesňuje Linda Piknerová, afrikanistka a členka Expedice Z101.

Na 16 panelech jsou srovnávací snímky z Tuniska, Egypta, Súdánu, Etiopie a Keni, doplněné o příběhy z cestovních deníků H+Z a aktuální postřehy Tomáše Vaňourka, který Afrikou projíždí se svým expedičním speciálem nazvaným George (po Jiřím Hanzelkovi).

„Cílem cesty je ukázat, jak se mění svět a my s ním. Prostřednictvím srovnávacích snímků vracíme historii její barvy a věříme, že takto oživíme jedinečný kulturní odkaz spojený s městem Plzní, potažmo celou Českou republikou,“ uvedl Tomáš Vaňourek. Ten byl během cesty třikrát zatčen a strávit šest nekonečných dní na území nikoho.

Film mapuje, zda v Africe skutečně chybí voda

Expedice Z101 pořídila na cestě po Africe dlouhé hodiny záznamů o hospodaření s vodou na africkém kontinentu. Jde o téma skloňovaná politiky celého světa a také velmi důležité pro místní obyvatele. Tomáš Vaňourek si na své cestě kladl celou řadu otázek. Zda je vody v Africe skutečně málo? Není jen nevyužitá nebo nevyužitelná? Není její nedostatek dán špatným zacházením a nehospodárností?

Téměř tříleté putování zavedlo expedici na nejnehostinnější místa světa, mezi která patří jak nekonečné duny Sahary či Nubijské pouště, tak bažiny Jižního Súdánu, či pralesy rovníkové Afriky. Tomáš Vaňourek projel oblast Velké příkopové propadliny, metropole středovýchodní Afriky i proslulé národní parky a každý jeho krok provázela voda coby esence života.

„Osou Tomášovy cesty byl Nil, jehož trasu zmapoval napříč všemi státy, jimiž protéká, od domnělého a trochu fantaskního pramene v Burundi, o jehož existenci nepochybují snad jen místní, přes skutečný pramen Bílého Nilu na břehu Viktoriina jezera v Ugandě a Modrého Nilu v Etiopii, až po jejich spojení v jeden veletok v Chartúmu a konečně deltu ústící do Středozemního moře v Egyptě,“ uvedla Linda Piknerová.

Nelze rozporovat tvrzení, že bez vody není život. Tomáš však za téměř tříleté putování Afrikou nenarazil na místo, kde by život neprospíval. Znamená to tedy, že vody je nedostatek nebo že s ní místní neumí správně zacházet?

Kde se tedy vzalo přesvědčení, že Afrika je suchý kontinent, v němž se prakticky nedá žít, když uprostřed Súdánu leží jen pár metrů pod povrchem jedna z největších zásobáren pitné vody na světě? Jak pochopit, že v Etiopii či Keni na vás čekají průtrže mračen, jež odnesou i střechu domu? Jak vysvětlit zelené vrcholy rámující etiopskou krajinu, když zároveň slyšíme, že velká část této 120 milionové země trpí nedostatkem vody? A jak vysvětlit, že lidé žijící kolem bažiny Sudd trpí nedostatkem vody, když doslova na dosah mají Nil?

„Právě rozšířený stereotyp o nedostatku vody v Africe je ústředním motivem předkládaného krátkého dokumentu, jenž zachycuje její cestu středovýchodní Afrikou a přibližuje, nakolik se liší naše představy o tom, jak Afrika vypadá a realita toho, jaká Afrika skutečně je,“ upřesňuje téma svého filmu Tomáš Vaňourek.