Neděle, 21. ledna 2024, 07:02
Kácet se nebude cenný a rozložitý dub rostoucí před vstupem do Západočeského muzea v Plzni. K tomuto pozitivnímu závěru dospěli experti na základě testování z hlediska odolnosti vůči zlomu či vývratu. Odborníci vyhodnotili stav stromu jako stále stabilní i když je nakažený dřevokaznou houbou. Rovněž navrhli soubor pěstebních opatření a dřevina bude i nadále pod jejich stálým a pravidelným dohledem.
„Díky měření jsme zjistili, že zhruba sto let starý dub letní, tedy strom s velmi tvrdým dřevem, je navzdory existenci dutiny u báze kmene odolný proti vývratu i zlomu. Odborníci se shodli na tom, že dřevina, která je současně napadená dřevokaznou houbou, zde vydrží ještě nejméně deset let. Do té doby stojí za to z hlediska historického, kompozičního, mikroklimatického a ekologického, strom zachovat, a proto ho určitě kácet nebudeme,“ informoval Aleš Tolar (STAN), náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Další doporučené ošetření stromu bude rozložené do několika etap. „Každé dva roky provedou arboristé pravidelný redukční obvodový řez koruny. Do tří let bude provedena lokální redukce dlouhých a silných větví ve spodní části koruny z důvodu požadovaného zeštíhlení tvaru koruny dubu o přibližně 35 procent. Dle aktuální potřeby budou odstraněny suché a poškozené větve v koruně. Nejpozději v roce 2027 zopakujeme tahové zkoušky,“ vyjmenovala opatření Lucie Davídková, vedoucí Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP).
Tahová zkouška, která se uskutečnila 8. ledna, sledovala stabilitu dřeviny a prověřila odolnost proti zlomu nebo vývratu. Odborníci strom testovali přístrojem Picus TreeQinetic, což je nedestruktivní a přesná metoda měření odolnosti kmenů. Před měřením prozkoumali místo růstu dubu, aby získali důležité informace o proudění větru nebo nadmořské výšce. Odborníci provedli dvě tahové zkoušky ze dvou na sebe kolmých směrů, které uměle simulují tlak na strom při silném větru.
Celkovou kondici všech stromů v městských parcích a sadech pracovníci Správy veřejného statku pravidelně monitorují. „Stromy jsou živé organismy, které stárnou a v určitém stádiu svého vývoje se dostávají do fáze postupného odumírání, rozpadu, který vede k zániku. V parcích a sadech nemůžeme nechat dojít zánik stromu až do úplného konce, tedy do případného statického selhání. Proto stromy na veřejných plochách pečlivě sledujeme, kontrolujeme a navrhujeme různá pěstební opatření a technická řešení k zajištění stability, ale i kácení,“ konstatoval Petr Kuták z oddělení péče o dřeviny.
Správci stromů často stojí před nelehkým úkolem. Musí rozhodnout, kdy a který strom již pokácet a nahradit novým. Veřejnost ale často s nelibostí přijímá jakékoliv kácení dřevin. „Snažíme se proto vysvětlovat, že to bývá především z důvodu bezpečnosti návštěvníků parků a ochrany majetku. Místo pokácených stromů se zpravidla v blízkosti sází stromy nové,“ uzavřel Petr Kuták.
Foto Martin Pecuch, magistrát města Plzně
