Prodejny Tuzex znamenaly až do příchodu Sametové revoluce pro občany tehdejšího Československa luxus, běžně nedostupné západní zboží, značkovou elektroniku, potraviny, hračky automobily, ale především džíny a angličáky. Zapomenout nelze na veksláky postávající před obchodem, nabízející bony k prodeji! Vzpomenete si, kde všude byl v Plzni Tuzex? A vybavíte si ještě prodejny exkluzivních potravin ESO?
V prodejnách Tuzex (tuzemský export) bylo možné nakupovat v dobách vlády komunistů za valuty zahraničních měn nebo za speciální odběrní poukazy „bony.“ Kdo zrovna nepracoval někde na zahraniční montáži, aby mohl čerpat diety ve valutách, či neměl někoho z příbuzných na Západě a neměl tak západoněmecké marky nebo americké dolary oficiálně směnitelné za bony, musel si bony opatřit na černém trhu. Lidé si je přeprodávali mezi sebou, nejdostupnější, ale za vyšší cenu, byly k sehnání v blízkosti prodejen Tuzex, kde je nabízeli nepřehlédnutelní veksláci, což byli nelegální směnárníci.
Pro zkušeného veksláka nebyl problém vydělat si měsíčně až 50 000 korun v době, kdy většina lidí dosahovala maximálního výdělku kolem 2500 Kčs. Za takový vekslácký měsíční příjem se už dal koupit například nový automobil Škoda.
První prodejna Tuzexu otevřela v Plzni svoje prostory zákazníkům v polovině šedesátých letech v Kopeckého sadech. V maličkém obchodu se prodávala především kosmetika, drogerie a drobné zboží a hlavně tehdy velice vyhledávané modely aut - angličáky. Pokud jste si chtěli koupit za bony cokoli jiného, museli jste zajet do Prahy. Větší prodejna s rozšířeným sortimentem se v Plzni otevřela až začátkem 70. let. Při rekonstrukci výstaviště vznikly nové prostory, které až do začátku osmdesátých let sloužily zákazníkům Tuzexu. Tam byly mnohem širší prostory a větší sortiment. Obě prodejny na výstavišti i v Kopeckého sadech fungovaly současně. Postupně se rozšiřoval i sortiment zboží. K dostání byly například i velmi žádané motorové pily, autorádia, chladničky nebo autodoplňky.
Postupem času ale začala být pro výstaviště cizí prodejna Tuzex překážkou a konkurencí. Vznikl proto nejznámější a nejslavnější plzeňský Tuzex na rohu Kollárovy a Puškinovy ulice. Aktuálně v těchto prostorách sídlí vietnamská samoobsluha s potravinami. Nový Tuzex byla na svoji dobu reprezentativní prodejnou s dostatečnou kapacitou, rozdělenou na různé prodejní úseky. Kdo si tam před rokem 1989 nevystál dlouhou frontu a nekoupil džíny, ten jako by neexistoval.
Poněkud chudším příbuzným prodejen TUZEX se staly zejména ke konci 80. letech obchody s potravinami známé pod značkou ESO, ve kterých byly k dostání kvalitní tuzemské a některé zahraniční potraviny. K nákupu stačily jen koruny. První prodejna tohoto řetězce byla otevřena roku 1983 v Praze. Brzy začaly ale vznikat další pobočky po celé republice. A mělo je postupně i každé okresní město.
V západních Čechách se o rozšiřování sítě staral podnik Potraviny Plzeň. Začal prodejnou v Sokolově roku 1984. První plzeňské eso se otevíralo o tři roky mezi později. Exkluzivní zboží bylo k dostání v pasáži Domu kultury ROH. Později mohli zákazníci své náročnější chutě uspokojit také na nároží Solní a Dominikánské ulice. Do roku 1987 bylo v regionu zřízeno celkem osm prodejen ESO. K dostání v nich bylo na tehdejší dobu neuvěřitelných 60 druhů cukrovinek. Nechyběly ani různé chipsy z dovozu. Velký výběr pochoutek nabízelo i oddělení lahůdek. Do prodejen ESO se chodilo také pro luxusnější dárkové balíčky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.