Co nejčastěji děláte v Papírenském parku? Jaké prvky byste v revitalizovaném parku uvítali? To jsou některé z otázek, na které veřejnost odpovídala v dotazníkovém šetření. Z odpovědí vyplynulo, že lidé by si nejvíce přáli v Papírenském parku stromy, zeleň, klid, jezírko přírodní ráz či charakter lesoparku. Podle přání obyvatel pak architekti zpracovali návrh revitalizace Papírenského parku na Slovanech. Se studií revitalizace parku se občané seznámí 12. října v kulturním centru Papírna.
Dotazníky v elektronické i papírové podobě vyplnilo celkem 488 respondentů. Na základě toho byl vypracovaný koncept studie. „Ta vidí park jako pobytové místo, které není tranzitní, je jednoduše napojený na pěší a dopravní tahy. A navrhuje dělení parku na vycházkové zóny: jih jako nejklidnější, přírodního rázu, střed jako aktivní zónu, kde se nachází nejvíce vybavení, kavárna a dětské vodní hrátky a sever jako nástupní místo do parku samotného,“ popisuje místostarostka obvodu Eva Trůková.
Síť cest je zde navržena poměrně hustá s různými druhy povrchů, se sedacími a pobytovými možnostmi pro všechny generace. Zároveň je navržena citlivě a s respektem ke stávajícím stromům a jejich kořenové zóně.
Papírenský park je ve vlastnictví soukromého majitele a nebyl mnoho let udržován. Město Plzeň má v nájmu pouze jeho malou část, o níž se stará. „Snahou města Plzně je obyvatelům zpřístupnit celý prostor parku a proměnit ho v příjemné místo – městský park, který bude odpovídat současným požadavkům obyvatel Plzně na odpočinek a relaxaci. Probíhají jednání, aby se celý park stal majetkem města Plzně. První důležitý krok k přeměně parku se uskutečnil na přelomu minulého a tohoto roku, kdy byl celý park uklizen a byly odstraněny náletové a nebezpečné dřeviny,“ informovala už dříve Hana Josefová z tiskového oddělení magistrátu.
Papírenský park v Habrové ulici vznikl po roce 1884, kdy se tam v blízkosti jedné továrny postavila vila rodiny Piettů. Následně se založil i poměrně rozsáhlý park. Vila s parkem spolumajitele a ředitele plzeňské papírny patřila k nejvelkoryseji pojatým továrnickým sídlům v Plzni. Rodinou Piettů byla užívána až do začátku první světové války. Nyní je celý park v soukromém vlastnictví.
Poté, co v roce 2004 ukončila plzeňská papírna provoz, nebyl řádně udržovaný. Menší část území vedle 89. mateřské školy Plzeň v Habrové ulici je veřejnosti přístupná, zbývající téměř dvě třetiny území z celkové plochy přesahující jeden hektar jsou oplocené a zarostly náletovými dřevinami. V parku se nachází jezírko. Nedaleko něj je žulový památník válečným obětem. Vila továrníka Piette, kde dlouhá léta sídlila závodní jídelna s kuchyní a knihovna národního podniku Západočeské papírny, byla zbořena v roce 2008.
Přibližně od roku 2004, kdy ukončila provoz plzeňská papírna, není park řádně udržován a pustne. Po dlouhých letech bez údržby park zarostl náletovými dřevinami. Původní parkové solitérní stromy obklopují semenáče lípy, dubu, lísky, vrby, javoru, olše, jilmu, buku i smrku. „V porostech byly vybrány, označeny a ponechány jen perspektivní sazenice stromů, které mají potenciál být v budoucnu hlavními dřevinami parku. Většina objemných vyvrácených stromů, stejně jako poražené kmeny nebezpečných dřevin, bude ponechána na místě. Poslouží jako přirozené biotopy například pro brouky,“ informovala letos v lednu Lucie Davídková ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP). Na vyčištění parku a na probírky dřevin vyčlenila SVSMP tři miliony korun, Do doby finální realizace kompletní revitalizace zůstane z důvodu bezpečnosti Papírenský park nadále oplocený a veřejnosti nepřístupný.
Foto Správa městského statku města Plzně
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
