Pondělí, 24. července 2023, 18:20
Zpřístupnění legendárního hraničního přechodu Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese i Luzenské údolí je prý prioritou pro Národní park Šumava i pro tamní podnikatele. Uvedl to během své návštěvy Šumavy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé dlouhodobě nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu.
Aktuální vyjádření ministra životního prostředí ohledně snahy zpřístupnit Modrý sloup je překvapivé s ohledem na to, že loni v prosinci ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán zastavilo řízení a možném zpřístupnění této stezky. Přednost před turisty opět dostala ochrana tetřeva hlušce. Zájem národního parku o zpřístupnění lokality je dlouhodobý, podložený memorandy a podporovaný českým i německým regionem. Navrhovaná kompenzační opatření zahrnovala například zvětšení klidového území o přibližně 3381 hektarů či vymezení území, ve kterém se vytvoří vhodný biotop pro rozšíření tetřeva hlušce. Ministerstvo však s návrhem nesouhlasilo.
Ředitel NP Šumava Pavel Hubený při návštěvě ministra Hladíka uvedl, že Luzenské údolí a Modrý sloup by mohly být přístupné za několik let. Populace tetřeva hlušce se na Šumavě podle ředitele zvyšuje.
Sobota, 8. dubna 2023, 07:02
Zatímco velikost tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese se za posledních 30 let daří zvyšovat, kriticky ohrožena je naopak na stejném území populace tetřívka obecného. A hrozí velké nebezpečí, že za několik let u nás tetřívek zcela vyhyne....
„Mám velkou radost, že jsme se jednoznačně shodli, že zásadní prioritou jak pro správu Národního parku, tak pro místní obyvatele a podnikatele je zpřístupnění Luzenského údolí a Modrého sloupu. Snaha o zpřístupnění je tu dlouhou dobu, pro mě jako pro ministra je to prioritní záležitost, abychom dokázali učinit kompenzační opatření ke zpřístupnění této úžasné části šumavské divočiny, propojit českou a německou stranu. Je to přeci jenom 30 kilometrů hranice,“ řekl Hladík.
Jako možná označil dvě řešení. Správa NP Šumava podala k ministerské komisi rozklad k rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MPŽ), jež loni jako odvolací orgán zastavilo řízení o možném zpřístupnění šumavského Modrého sloupu. Šumavský park loni navrhoval otevření stezky, pokud se rozšíří klidové území rezervace. Druhou podmínkou bylo, že v NP Šumava a NP Bavorský les bude minimálně 735 tetřevů. Při posledním sčítání z let 2016 až 2018 jich bylo 605. MŽP však s návrhem nesouhlasilo. Když by park s rozkladem uspěl, mohlo by se území zpřístupnit.
„Druhá cesta je definování kompenzačních opatření, která by umožnila zpřístupnit údolí veřejnosti. Ve stejném režimu jako v Německu, od 15. července do půlky listopadu. V době, kdy tetřev už svá mláďata dostatečně naučí samostatnosti,“ naznačil ministr. Jako kompenzační opatření by se mohlo rozšířit území, kde může tetřev přirozeně žít, aby se tak eliminoval negativní vliv turistů, kteří tetřeva ruší. Hladík na dotaz novinářů řekl, že by se mohlo buď rozšířit klidové území tetřeva, nebo zlepšit pro tetřeva podmínky v již existujících klidových místech.
Ředitel parku Hubený médiím sdělil, že v postoji ke zpřístupnění Modrého sloupu je s ministrem naprosto v souladu. „Je to v regionu výrazná priorita. My o to usilujeme velice dlouho. Takový problém se v Čechách ještě právnicky nikdy neřešil, takže budeme první. Když nevyjde tento postup (rozklad), víme, jak budeme postupovat dál,“ řekl Hubený. Jak doplnil, těžko se odhaduje, kdy by se mohlo údolí turistům otevřít. Park se o to snaží dlouho, dodal. „Ale právě ta zdlouhavost už asi všechny unavuje, dokonce se i zvyšuje populace tetřeva hlušce, těžiště jeho biotopů leží jinde. Kompenzační opatření, která navrhneme, budou opravdu funkční,“ dodal ředitel.
Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu, v posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce. MŽP před čtyřmi lety vydalo nesouhlasné stanovisko ohledně toho, jaký dopad na životní prostředí (EIA) by mělo otevření stezky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
