Slavná Roklanská chata na Šumavě se letos bourat nebude. Ministr životního prostředí ještě nechá posoudit její stav

„Nepočítáme s tím, že by se letos přistoupilo k demolici Roklanské chaty. Shodli jsme se, že necháme posoudit pomocí tří odborníků aktuální technický stav, který chata má. Vizuálně vypadá nedobře, nicméně nechť odborníci, kteří rozumí dřevostavbám, toto posoudí. Požádáme také akademické pracoviště o prověření historie chaty. Víme, že Roklanská hájenka byla výrazně starší než chata. Chata vznikla ve 40. letech 20. století, dodnes není jasné, proč vznikla, jak to s historií chaty je," řekl ministr Petr Hladík. Po posudcích MŽP vyhodnotí, jak k možné demolici přistoupí.

Národní park, jemuž chata od roku 1993 patří, usiluje o její zbourání a má od stavebního úřadu v Kašperských Horách na budovu demoliční výměr. Proti demolici chaty jsou ale turisté i někteří politici. Správci parku byli připravení vypsat výběrové řízení, aby co nejdříve sehnali firmu, která chatu rozebere a materiál odveze. Kvůli ochraně přírody, především tetřeva hlušce, to lze provést pouze od 1. srpna do konce října.

Proti zbourání chaty se postavil například Klub českých turistů (KČT). Vznikla i petice, která má přes 5300 podpisů. „O tom, že je demoliční výměr, nic nevím. Musíme se poradit, co bude dál. Určitě se zbouráním nesouhlasíme. Myslíme si, že to byla chata, která byla postavena před lety a měla by se zachovat i pro další generaci a jednou by se mohla zase třeba používat," řekl v polovině července místopředseda KČT Ladislav Macka.

Neoficiální informace ze začátku tohoto týdne, že by mohl ministr životního prostředí ředitele parku Pavla Hubeného kvůli demolici chaty odvolat, označil Hladík za lživé. „Ředitele národního parku jednoznačně podporuji, kroky, které dělá, jsou správné. Je to kompetentní osoba," řekl ministr Hladík.

Vedení NP Šumava s postojem MŽP k chatě souhlasí. Hubený se nad tímto tématem schází s Hladíkem od dubna. Vnímá i společenský nesouhlas s demolicí. Uvedl, že o demoliční výměr žádal NP Šumava před rokem. „Byly obstrukce, odvolání, demoliční výměr připutoval teď. Pro mě se nic nezmění, udělám opatření, abych objekt víc zabezpečil, aby tam pokud možno nikdo nevlezl, protože je (objekt) opravdu rizikový. Jsme v území, kam by téměř nikdo neměl ani přijít, nemělo by to téměř nikoho ohrozit," řekl Pavel Hubený.

Roklanská chata není běžně přístupná. Z české strany k ní nevede turistická trasa, od poloviny července do poloviny listopadu se k ní dá dostat z německé strany přes hraniční chodník. Chata je však nepřístupná a je v takovém stavu, že je už nebezpečná, řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. „I přes zákaz se do ní ale turisté stále pokoušejí dostat. Naši strážci musí pravidelně obnovovat zatlučená okna. Stavba je ale opravdu v tak dezolátním stavu, že tam může hrozit nebezpečí ohrožení života nebo zdraví,“ uvedl. O napadení chaty dřevomorkou se ví od roku 2003, v roce 2013 bylo poprvé navrženo zbourání stavby a postavení nové chaty. Chata se navíc nachází v místech, kde je podle vedení parku jádro výskytu tetřeva. Přímo v té lokalitě žijí desítky jednotlivých kusů tetřevů. 

„Lidé si často pletou Roklanskou hájenku zmiňovanou Karlem Klostermannem v románu Ze života lesních samot. Ale současná Roklanská chata není Roklanská hájenka, která sloužila jako hostinec a ubytovna. Ta stála na jiném místě, byla mnohem starší a je dávno úplně pryč. Hájenku zlikvidovalo vojsko po roce 1950. Poblíž stála roklanská nádrž, která v případě plavení dříví sloužila jako zásobárna vody. Když byla potřeba, tak se voda pustila, aby zvýšila stav vody a umožnila lepší plavení dříví. Také hráz této nádrže odstřelili vojáci. Dodnes je tam ta protržená hráz viditelná,“ dodává mluvčí parku. Těsně vedle Roklanské chaty v dobách Železné opony vyrostla pohraniční rota Roklan. Ta už dnes také neexistuje. Zbyly po ní jen základy zarostlé v trávě.