Nenáviděnou obří Bílou haldu se snad konečně podaří zlikvidovat. Na místě vznikne 16 stavebních parcel

Hromady strusky se začaly na Bílé haldě vršit v letech 1883 až 1902, kdy se v huti vytavilo 233 700 tun surového železa. Vzhledem k obrovskému množství uloženého materiálu nemohlo město využít pozemek kousek od svého centra ke stavebním parcelám. „O haldu nebyl zájem ani jako o stavební materiál. Zastupitelstvo města v lednu schválilo záměr prodeje pozemkové parcely Bílé haldy. Přihlásil se jeden zájemce, se kterým byla v červnu podepsána smlouva o budoucí smlouvě kupní, darovací a o zřízení věcného břemene. Smlouva kupce zavazuje, aby do roka od podpisu smlouvy odvezl veškerý nahromaděný materiál,“ informovala mluvčí rokycanské radnice Adriana Jarošová.

„Naším cílem je konečně odvézt materiál z prostoru Bílé haldy a dle schváleného Územního plánu Rokycan na pozemku vybudovat 16 parcel pro rodinné domy. Bohužel předchozí snahy vždy skončily neúspěšně. Jedná se o klidnou lokalitu na okraji centra města, která doposud neslouží schválenému účelu, a to individuální výstavbě rodinných domů,“ vysvětlil starosta města Rokycan Tomáš Rada (Rokycanští patrioti).

„Budoucí kupující musí do roka, tedy do června příštího1 roku, odvést odpad z produkce metalurgických provozů bývalé slévárny v souladu s platnou legislativou. Do dvou let od podpisu smlouvy musí zajistit vydání stavebního povolení na stavbu technické infrastruktury pro budoucí stavbu rodinných domů dle urbanistické studie z roku 2011 s návrhem 16 rodinných domů. Do tří let od podpisu smlouvy musí pak realizovat a uvést do trvalého užívání samotnou stavbu technické infrastruktury v rozsahu vydaného stavebního povolení pro stavbu rodinných domů,“ vysvětlil místostarosta města Rokycan Jiří Sýkora (ANO). Když kupující podmínky nedodrží, neuskuteční se budoucí prodej pozemku bez jakékoliv náhrady ze strany města.

„Pokud by město samo odváželo materiál, jen cena za uložení na skládce Němčičky by byla kolem 50 milionů korun. Jedná se však pouze o teorii, na takové množství materiálu není na skládce místo. Materiál navíc nelze využít jako například stavební kamenivo na stavbu komunikací z důvodu jeho malé pevnosti,“ připomněl důvod, proč město samo haldu nelikviduje, vedoucí Odboru rozvoje města Městského úřadu Rokycany Jiří Hlad.

Dřívější snahy o likvidaci Bílé haldy vždy ztroskotaly

Město Rokycany nechalo v roce 2004 akreditovanou laboratoří zpracovat analýzu vzorku materiálu Bílé haldy. Ta ukázala, že strusku je možné uložit na jakoukoliv skládku ostatních odpadů nebo ji využít k terénním úpravám a rekultivacím. Další rozbor pak vyhodnotil, že bílou strusku lze zařadit mezi vápenatá hnojiva. Město zkoumalo zájem o možnost využít materiál na hnojiva. Zájem ovšem není. Bílou haldu tvoří hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku. Materiál ovšem nemá potřebnou pevnost jako přírodní kámen. Tím, že je materiál dlouhá léta na hromadě, je nyní komplikované jej z hromady vytěžit.

První snahy o likvidaci Bílé haldy byly v roce 1958, kdy bytová komise MNV plánovala, že na místě vyroste komplex garáží. Část pahorku se patrně podařilo odtěžit v letech 1966 až 1967 při výstavbě prodejny. V říjnu 1966 město vyhlásilo, že materiál z Bílé haldy je možné použít na úpravu komunikací. V roce 1994 získala povolení k odtěžení a rozprodeji materiálu firma BIJO z Plzně, práce ale vůbec nezačaly. Následně se uskutečnilo několik dalších pokusů, jak Bílou haldu zlikvidovat, ale až doposud všechny ztroskotaly.