Rok po smrti kata českého národa Heydricha zažila Plzeň velmi ostudné veřejné shromáždění. Přihlížely mu i tisíce Čechů

V roce 1943 sice už měli Němci za sebou porážku u Stalingradu, situace na východě už se začala obracet, ale stále ještě měli velmi silné postavení po celé Evropě. Domácí odboj byl po krvavé heydrichiádě prakticky v troskách. Do toho přišlo výročí smrti Heydricha. Výročí atentátu spojené s přejmenováním významných ulic jménem Heydricha se tehdy odehrálo i v dalších 18 městech protektorátu, například v Olomouci ,Táboře, Vodňanech, Kdyni, Mladé Boleslavi, Písku, Kyjově, Táboře, Mělníku a v Českých Budějovicích.

„Pro tehdejší Německo byl protektorát velmi důležitou zónou, protože tady existovalo na 300 závodů, které vyráběly zbraně, munici i veškerý vojenský materiál. V čele toho stála plzeňská Škoda a Zbrojovka v Brně. To, že v rámci přejmenování Klatovské třídy na Reinhard - Heydrich Strasse přijel osobně nejmocnější muž K. H. Frank do Plzně svědčí o tom, že Plzeň v té době byla díky zbrojní výrobě nejdůležitějším městem protektorátu. Například Škoda vyprodukovala za celou válku neuvěřitelných téměř 20 milionů dělostřeleckých granátů a výroba zde běžela až do posledních dnů války. Později v době komunismu byla ale celá tahle doba záměrně jedno velké tabu,“ říká plzeňský publicista Zdeněk Roučka, autor výpravné knihy PRÁCE JE ČEST! Plzeň a Škodovka za protektorátu.

„Snažil jsem se v knize ukázat prostřednictvím téměř 800 unikátních fotografií tu brutální realitu tehdejší doby, kdy se na jedné straně popravovalo, lidé se zavírali, posílali se do koncentračních táborů, probíhal holocaust, ale na druhé straně se oslavovala dělnická práce. Dělníci jezdili v rámci akce Reinharda Heydricha na dovolenou. Pro tisíce dělníků a dělnic zařídil za svého života zdarma tzv. zotavovací akce k obnově pracovních sil. V protektorátu bylo celkem 53 takto využívaných rekreačních středisek. Dále probíhaly různé sociální programy, lidé se bavili na mnohých zábavních kulturních akcích, chodili masově do kin, cirkusů a na sportovní akce, především na fotbal. Ale také na už na město začaly dopadat spojenecké bomby. První velký a těžký nálet zažila Plzeň 14. května 1943. Ve Škodě i v dalších renomovaných továrnách, např. v Praze či na Moravě, se vyrábělo obrovské množství zbraní a munice pro německou armádu,“ popisuje Roučka tehdejší tíživou atmosféru.

K. H. Frank se zapsal na plzeňské radnici do pamětní knihy

Co přesně se odehrálo 30. května 1943 ve škodovácké Plzni? Po svém teatrálním příjezdu sebevědomý mocný K. H. Frank pozdravil nastoupenou čestnou setninu wehrmachtu a policie, zaujal místo na tribuně přeplněné mnoha hosty. Klatovská a přilehlé ulice byly obklopeny davy lidí. Mezi nimi nechybělo 5000 vybraných škodováků. Na tribuně byli také mladíci a dívky v plzeňských krojích. Hlavní projev přednesl starosta a sudetský Němec Walter Sturm.

„Na tribuně se vyjímala tabule s nápisem „Máme konečně odvahu k pravdě.“ V projevech byl Heydrich označován za velkého přítele českého národa a zastánce pracujícího lidu. Atentát byl označován za odporný a zákeřný útok, který provedli národní zrádci. Za zvuků německé hymny a tisíců zdvižených rukou k nacistickému pozdravu byl pak odhalen na boku kostela Sboru Karla Farského velký nápis Reinhard Heydrich Strasse. Po skončení slavnosti K.H. Frank s dalšími nacistickými pohlaváry po boku vykonal v horní části teď již přejmenované Klatovské třídy vojenskou přehlídku. Po ní odejel svám mercedesem na plzeňskou radnici, kde ho uvítal starosta Sturm. Frank si prohlédl budovu radnice a zapsal se do pamětní knihy města,“ popsal temnou událost publicista Roučka.

A to nebylo zdaleka všechno. Protektorátní pošta vydala už 28. května 1943 příležitostnou smuteční známku s obrazem Heydrichovy posmrtné masky. Známka se prodávala pouhých devět dní s platností čtyř měsíců. Zároveň se objevila na oficiální pohlednici, orazítkovaná příležitostným razítkem prodávající pošty. O pohlednici byl tehdy mezi Čechy velký zájem.

Z důvodu neustávající gigantické zbrojní výroby v plzeňské Škodě se zbrojovka i samotné město stalo v průběhu dalších válečných let cílem mnoha těžkých spojeneckých náletů, při nichž zahynuly stovky lidí a bylo zničeno obrovské množství domů.

Připomeňte si průběh atentátu na Heydricha. Od letoška je 27. květen Den národního vzdoru

Úterý, 24. května 2022, 18:25Zprávy

V květnu 1942 byl osmatřicetiletý Reinhard Heydrich už přes osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský...