Kuriózní, smutný i tragikomický osud měla pamětní deska připomínající osvobození města Sušice 4. pancéřovou divizí 3. americké armády. Původní deska slavnostně odhalená 6. července 1946 začala po komunistickém převratu v roce 1948 novým vládcům vadit. A následně se s deskou odehrály téměř neuvěřitelné věci.
Deska totiž již brzy začala vadit, protože oficiální propaganda připouštěla osvobození Československa pouze Sovětskou armádou. Také v Sušici se mezi lidmi začala šířit lživá propagandistická verze o tom, že město osvobodili sovětští vojáci převlečení do amerických uniforem, které nafasovali. Pod takovým tlakem deska na budově dnešního Muzea Šumavy dlouho nevydržela a v roce 1951 byla odstraněna s tím, že se má sešrotovat.
Velkou statečnost tenkrát projevil tehdejší ředitel muzea. Ten totiž nechal údajně sešrotovat jiný a blíže nespecifikovaný předmět podobné váhy jako měla deska. Získal tak potřebný doklad, kterým se mohl prokázat, že deska už neexistuje. Samotnou desku pak uložil na bezpečném místě v muzeu.
Svého znovuzrození se ukrytá deska dočkala na jaře roku 1968, kdy opustila svůj muzejní úkryt a opět byla instalována na původní místo. Za velké účasti veřejnosti byla na slavnostním shromáždění 6. května 1968 podruhé odhalena. Po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy opět začalo přituhovat a mračna se podruhé zatahovala nad pamětní deskou.
V roce 1972 byla deska připomínající osvobození města americkou armádou z rozhodnutí tehdejší vrchnosti bleskově vyměněna za mramorovou desku opatřenou naprosto ostudným a z dnešního pohledu velmi kuriózním textem. Stálo na ní: „Zde byla umístěna pamětní deska připomínající účast armády USA v boji proti fašismu ve 2. světové válce. Byla sejmutá na protest proti brutální, agresivní válce americké armády proti vietnamskému lidu. V Sušici 1972.“
Podruhé se původní deska opět dostala do bezpečného úkrytu v muzejním depozitáři a opět unikla definitivnímu zničení. Normalizační mramorová deska vydržela na budově muzea do roku 1980 a budila všeobecný posměch. Samotní soudruzi pak na počátku osmdesátých let dospěli k závěru, že text, který se vymlouval na americké angažmá ve Vietnamu, působí spíše tragikomickým dojmem. Ve vší tichosti a naprosto neočekávaně ji nahradila na místě nová, již třetí deska s textem, který se raději problematikou osvobození města vůbec nezabýval. Na desce se skvěl nápis: „Na paměť českého malíře Maxmiliána Pirnera, profesora pražské AVU, narozeného 13. 2. 1845 v Sušici." Nikdo tehdy neřešil skutečnost, že správný rok Pirnerova narození byl 1854 a že jeho rodný dům stojí úplně jinde.
Středa, 3. května 2023, 06:31
Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné...
Pirnerova deska vydržela na svém místě do prosince roku 1989, kdy byla opatrně sejmutá, chybný údaj byl opraven a deska byla znovu instalována na jeden z domů na sušickém náměstí. Na budově muzea byla opět usazena původní pamětní deska z roku 1946. Její třetí slavnostní odhalení se uskutečnilo 22. prosince 1989. A můžeme jen doufat, že bylo definitivně poslední.
Podařilo se ovšem zachovat i ostudnou americko - vietnamskou desku. Jako historický svědek normalizační snahy odpočívá tam, kde má. Hluboko ukryta v depozitáři sušického muzea!
Foto Archiv Zdeňka Roučky, Kniha Zdeněk Roučka: …A přinesli nám svobodu (2005),
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
