Obávaný Trenér a postrach kanoistů se vrátil. Zatím ztroskotaly všechny pokusy o odchyt agresivního labuťáka

„Již třetí týden se snažíme odchytit a přesunout známý labutí pár od loděnice. Agresivní labuťák se totiž vrátil zpět na hnízdní lokalitu. Se samicí zde bude chtít pravděpodobně opět zahnízdit. Jelikož ale ani pro samotný labutí pár není tato lokalita úplně ideální, rozhodli jsme se letos, že je odchytíme co nejdříve a posuneme o pár desítek kilometrů dál na řeku Berounku. Navíc máme pro samce připravený červený ornitologický odečítací límec, abychom viděli, jak se nám trenér posouvá a co kde dělá,“ vysvětlil záměry DESOP Karel Makoň.

Problém však je, že v návaznosti na výkyvy počasí se Trenér i se svou partnerkou stále ještě courá. Při posledním pokusu o odchycení například v sobotu na Radbuze v Plzni například vůbec nebyli, a když tam náhodou jsou, tak se nedají chytit. „Osobně jsem byl u řeky pod depem už několikrát a evidentně si mě labuťák pamatuje a zná mě. Samice si, pravda, velice ostražitě vezme alespoň rohlík z vodní hladiny. Načepýřený samec ovšem varovně chrčící a s roztaženými křídly na pečivo nereaguje a drží se ode mne raději dál. To samé dělá i dalším našim lidem. Měníme převleky i hlasy skoro jako vlk v pohádce o neposlušných kůzlátkách, ale nic na plat,“ popisuje marnou snahu o odchyt protřelého Trenéra Karel Makoň.,

Je proto velmi pravděpodobné, že si labuťák zchladí žáhu na některém z prvních kanoistů, který odvážně vyndá kánoi na vodu a vyjede si zatrénovat nahoru proti proudu pod papírenskou lávku a dál. „My ho jednou určitě chytneme, ale zatím vítězí a vyhrává labuťák,“ dodal Makoň. Labuťák s oblibou s příchodem jara prohání po řece trénující kanoisty, aby si ochránil své teritorium. Loni v dubnu se podařilo Trenéra i s partnerkou přestěhovat mimo Plzeň na Rokycansko, ale v listopadu už byl pár opět zpátky v Plzni.

Obávaný labuťák je v Plzni legendou

Trenér začíná útočit s přibývajícími slunečními paprsky. Dokud totiž bývá zataženo, tak se to s obrovským labuťákem dá vydržet. Jakmile ovšem vysvitlo sluníčko, nastoupaly mu opět hormony a začal prohánět kanoisty. Velmi dobře vycítí, když se ho někdo bojí a kdo ne. Při ochraně svého teritoria neváhal pronásledovat rychlostní kanoisty z TJ Prazdroj Plzeň trénující na řece Radbuze kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice.

„Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Není divu, že některé kanoisty při svém útoku převrátil a že zejména děti se ho bály,“ popisoval útoky labuťáka už dříve Makoň. Jediným způsobem, jak se útoku dalo ubránit, bylo vyrazit přímo proti samci v dostatečné vzdálenosti od hnízda. Ve skutečnosti labutí samec opravdu není zlý. Jen si chrání své teritorium a partnerku, o nic víc mu nejde

Zajímavý je celý život obávaného labuťáka. Poprvé se s ním pracovníci záchranné stanice setkali v červnu 2012, kdy mu byly dva roky. „Celého od oleje jsem ho vytáhl z Berounky u norné stěny, kterou tam vytvořili hasiči nedaleko od kostela sv. Jiří. Z bleskem poničené trafostanice unikl do řeky olej. Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl ještě nehnízdící mladíček,“ doplnil Karel Makoň.