Každý zná určitě Čertovo jezero, ale víte kde v Plzeňském kraji najdete Čertovo sedlo, Čertovu skálu, Čertův kámen ale i mnoho dalších míst, která mají v názvu něco pekelného? Plzeňská Drbna vám je našla v celém regionu a vy je můžete navštívit den před tím, než se v ulicích vašich měst a obcí objeví mikulášské družiny, ve kterých čerti hrají tu nejdůležitější roli.
Jednoznačně nejznámějším ďábelským místem v celé České republice je pověstmi opředené ledovcové Čertovo jezero ležící na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž šumavské Železné Rudy. Dolinu, v níž se Čertovo jezero nachází, vyryl podle pověsti ďábel, neboť mu dívka, kterou chtěl odnést do pekla, přivázala na ocas velký kámen. Dodnes se prý z jezera vynořují skřeti a podivné postavy. Vodní plocha se nachází v nadmořské výšce 1030 m, její rozloha je 9,7 ha a hloubka jezera dosahuje místy 36 m. Podle legendy mají být všechna šumavská jezera propojena velkým podzemním jezerem. Jezerní stěny Čertova i vedlejšího Černého jezera jsou jedinými místy na Šumavě, kde vznikají laviny.
Na jižním Plzeňsku můžete navštívit uprostřed lesa krásný skalní masiv nazvaný Čertovo břemeno. Jako výchozí bod lze zvolit obec Letiny nebo Chocenický újezd. K místu se samozřejmě váže pověst. V lesním tichu si tam poustevník zřídil poustevnu. Ale i v tomto skrytém koutku ho vypátrali čerti a začali ho všelijak sužovat a pokoušet. Poustevník si na ně ale vymyslel lest. Řekl čertům, že chce vybudovat kapli, na kterou potřebuje kámen z místa, kde se sbíhají čtyři řeky. Slíbil čertům, že když vykonají uložený úkol dříve, než kohouti zakokrhají, bude jejich služebníkem. Čerti okamžitě vyrazili k nynější Plzni, kde do Mže ústí řeka Radbuza s Úslavou a Úhlavou.
Vyhlédli si vhodnou skálu, vyrvali ji ze země a snažili se s tímto břemenem letět za poustevníkem. Cestou však na jednom místě začalo hořet a krajinou se rozlila ohnivá záře, která probudila dřímající kohouty a ti začali hlučně kokrhat. Když čerti letící s těžkou skálou zahlédli rudou záři a uslyšeli kokrhání, mylně se domnívali, že už se probouzí nový den a nestačili tak splnit úkol. Vztekle odhodili těžké břímě ze svých beder na zemi, až se daleko široko otřásla. Skála do lesa spadlá, se od těch dob nazývá Čertovo břemeno. Buližníkový skalní hřbet je porostlý stromy bizarních tvarů a jede o vskutku tajemné a magické místo.
Na hranici okresů Tachov a Domažlice, na západ od Velkého Malahova se nachází část lesa s vrcholem Čertovna. V této zajímavé části lesa je mnoho skalních útvarů. Jednomu z nich se říká Čertovo sedlo. Podle pověsti na něm sedává sám rohatý a svádí lidi ke hříchům, ale také hlídá zdejší les. Tomuto čertovi se také kdysi prý upsal sirotek Polda z Velkého Malahova a celých patnáct let si užíval pekelných dukátů. Když ale vypršela lhůta úpisu, zmizel Polda i jeho chalupa, sedlo však zůstalo dodnes.
A na Domažlicku hledejte i známý viklan zvaný Čertův kámen. Je nedaleko od obce Babylon ve vzdálenosti asi 500 metrů od rybníka. Jedná se o 40 tunový kámen, který na délku měří asi čtyři metry a má výšku 1,5 metru. Kámen bochníkovitého tvaru vznikl zvětráváním a erozí žuly v Babylonské kotlině. Před staletími do něj kdosi vytesal kříže, aby prý snížil jeho ďábelské působení. Velký skalní blok se kdysi kýval několik desítek centimetrů sem a tam a vydával skřípavé zvuky. V šedesátých letech 19. století jej ale italští dělníci při stavbě trati spojující Bavorsko s Čechy rozhoupali tak, že vypadl ze své osy. Na scénu ovšem přišel v roce 2009 legendární expert na těžká břemena Pavel Pavel, který rozhýbal i sochy na Velikonočním ostrově. Pan Pavel se svojí partou spadlý viklan opět osadil na původní místo, tak, aby se znovu kýval. Nyní lze Čertův kámen vychýlit až o 17 cm.
Pokud bydlíte v Plzni, máte to je co by kamenem dohodil na Čertovu kazatelnu. Pokud půjdete z Plzně kolem zoologické zahrady a dále do Radčic, určitě nepřehlédnete příkré skalní stěny tyčící se po pravé straně silnice. Celková rozloha přírodní památky je 2,40 hektarů, skalní hřbet je dlouhý přibližně 700 m a široký 100 m, skalní srázy dosahují výšky až 22 metrů. Kde se vzala název Čertova kazatelna se přesně neví. V literatuře se lze setkat s tvrzením, že název dostala skalní stěna podle věžic, které někomu svým tvarem připomínaly kazatelnu.
Samotné Peklo je pak přímo v centru Plzně. Jde samozřejmě o kulturní dům Peklo. Od roku 2005 sídlí v budově muzeum generála Pattona, tzv. Patton Memorial Pilsen – muzeum. Pekelný je ovšem současný stav Pekla. Budova je v havarijním stavu, krovy napadly dřevokazné houby a město kulturní dům v roce 2018 uzavřelo. Na jeho opravu chybí peníze a zatím se nenašel žádný statečný kupec, který by koupil a rekonstruoval objekt chráněný jako kulturní památka České republiky.
Poblíž Hromnic na severním Plzeňsku je vrch s názvem Peklo s výškou 393 metrů nad mořem. Kromě názvu a místa není ničím zajímavý. To se ale nedá říci o dalším Peklu, které se nachází rovněž na severním Plzeňsku u Plas. Praví se, že někde poblíž bohulibého kláštera by mělo být i peklo, aby bylo s kým bojovat. A právě takové peklo leží v temném údolí stoupajícím k Žebnici. Návštěvu lze spojit s cestou k tamnímu vodopádu.
Žebnický potok, vlévající se do Střely, protéká údolím, jemuž klášterní kronika dala jméno Inferno čili Peklo. Potůček zde padá z vysokých kamenů a mezi skalami vytváří vodopád. Snad v protikladu k ráji, jímž je na pohled plaská kotlina, rozervané údolí pod Horním Hradištěm se zdá sídlem pekelných mocností. Čert si snad toto místo zvolil, aby mohl zblízka pokoušet zbožné mnichy plaského kláštera.
Nesmírně malebným a tajemným místem je na Klatovsku mezi obcemi Slatina a Kadov zajímavá přírodní památka z doby ledové, jedná se o Velký a Malý čertův náramek. Rozhodně si toho místo nenechte ujít. Oba čertovy náramky tvoří seskupení několika žulových, téměř dokonale placatých balvanů naskládaných na sebe o váze několika tun. Na vrcholovém balvanu uvidíte zvláštní díru ve tvaru obdélníku. Je možné, že zde kdysi stával dřevěný kříž.
Podle lidové tradice kameny na sebe naskládal čert, kterého si na tuto práci najal chudobný mladík. Ten se totiž zamiloval do dcery bohatého sedláka, který svou dceru nechtěl "nuzákovi" dát a tak pro něj vymyslel úkol. Měl odklidit z polí všechny balvany. Mladík sice spojil své síly s čertem, ale vše nakonec dobře dopadlo podobně jako u zmíněného Čertova břemene. Než vysvitlo sluníčko, statkářova dcera vzbudila kohouta, ten zakokrhal a čert upustil svůj náklad na zem. Mladíkova duše zůstala v těle a otec nakonec souhlasil s veselkou.
Velký čertův náramek leží na nejvyšším bodě vršku, odkud byl dříve krásný pohled do krajiny, hlavně směrem na Šumavu. Dnes je pohled zakrytý vysokými stromy. Malý Čertův náramek je tvořen několika kameny, které jsou na sobě nakupeny do výšky několika metrů. Útvary z žulových bloků vznikly rychlejším zvětráváním některých jejich částí.
Severozápadně od Zbiroha a necelé dva kilometry od zámku je v jižní části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko vyhlídka Čertova skála nebo také Čertovka. Nad okolní krajinou se vypíná do výšky bezmála 566 metrů a nabízí hezké výhledy do několika stran. Uprostřed táhlého lesa zvaného Volesko mezi Kralovicemi a rozcestím s třemi křížky u Sedlice se zdvihá nevysoká Čertova skalka, kterou si oblíbil čert. Je dost daleko od křížků, protože jak známo, ničeho se čert nebojí tak jako kříže. Lidé se zase na oplátku báli čerta, zvláště ti, kteří neměli čisté svědomí. Kolik jich bylo a je, se raději ani neptejme. Někdy však býval čert i dobrým strážcem a nenáročným služebníkem tam, kde ho lidé potřebovali mít. A tak tomu prý bylo i ve Volensku. Poblíž Kozojed u Kralovic se v přírodním parku Rohatiny nachází přírodní památka Čertova hráz. Podle pověsti na tomto místě potkal jeden sedlák čerta a pořádně ho to vyděsilo.
Zlověstný vzhled má i Rohatá skála, která se vypíná mezi obcí Zdemyslice a Blovicemi na jižním Plzeňsku. Dva ostré výčnělky po stranách připomínají rohy čerta v nadživotní velikosti. Skálu dříve hojně využívali i horolezci, kteří tam měli několik vyznačených cest se skobami. Dnes už se je vzhledem k pokročilé erozi nedoporučuje využívat. Vylézt na Rohatou ovšem lze i bez horolezeckého vybavení. Ještě letos v zimě byla skála téměř utopená v lese. Ten ale na jaře pokácela vichřice. Ke skále se váže také pověst o obřím hadovi, který tam žil pod kamenem a děsil obyvatele z okolí. V blízkosti skály dopadly 18. listopadu 1944 bomby. Shodily je tam bombardéry jako nevyužitou munici po náletu na plzeňskou Škodovku.
U Vejprnic na Plzeňsku hledejte Pekelný rybník, který znají především rybáři. Rybník se stal v posledních letech oázou pro mnoho druhů zvláště mezinárodně i všeobecně chráněných volně žijících živočichů. Nedávno ho získaly do svého majetku Vejprnice a nad dalším osudem a případným využitím Pekelného rybníka je zatím otazník. Milovníkům rockové muziky asi není třeba připomínat Pekelný ostrov v Holýšově, kde se každým rokem koná vyhlášený hudební open-air festival. Ten má samozřejmě název Pekelný ostrov. Kolem ostrova teče řeka Radbuza a Mlýnský potok.
Foto Richard Beneš, Ondřej Burda, Kudy z nudy,
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
