Plzeňačka žijící v západní Africe řešila na dálku s experty z Plzně záchranu zraněného ledňáčka

Na mobil šéfa záchranné stanice živočichů Karla Makoně dorazila překvapivá zpráva s žádostí o opomoc. „Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu, protože jsem původem z Plzně a znám váš spolek. Žijeme s partnerem již pár let v západní Africe, momentálně v Sierra Leone a včera jsme bohužel odchytili rybaříka, který si upálil křídlo. Narazil do skleněných dveří a spadl na gril. Vzali jsme ho domů, protože pochopitelně nemůže létat, jinak se ale zdá být v pořádku, jen jedno křídlo má opálené. Můžete poradit, jak se o takového ptáčka nejlépe postarat,“ napsala Plzeňačka žijící v Africe.

Ze zraněného ptáčka se vyklubal Afričan Pygmy Kingfisher, což je úplně asi ten nejmenší rybařík, který v Africe žije. „Našla jsem si, že baští hmyz, což asi není problém nějaký nachytat, ale jak ho donutit, aby baštil a jak mu zajistit ubytování než se křídlo zotaví, pokud tedy je vůbec možné, aby dorostlo. Moc předem děkuji za případné rady,“ pokračovala dál se svojí neobvyklou žádostí paní Andrea.

„Koukám na přiloženou fotografii a opravdu se nejspíše jedná o afrického nejmenšího ledňáčka - rybaříka, který je ještě menší než ten náš ledňáček, na kterého jsme zvyklí. Okamžitě posílám mobilem fotografii doporučené ubikace i s bidélkem i další pokyny ohledně misky s vodou a krmením. Do několika málo minut mi přijdou z Afriky další fotografie a podrobnosti,“ uvedl Makoň.

Záchranář uznale konstatoval, že si paní Andrea s partnerem vede velice dobře. „Nejen že velmi přesně a dobře popsala celou událost a určila druh pacienta, ale hodně informací už o rybaříkovi věděla a bez zbytečných otázek věc perfektně řeší. A to si píšeme přes půl planety! Každopádně do hodiny je rybařík ubytovaný i s nabídkou potravy, v tomto případě na místě chyceného hmyzu,“ chválí Makoň.

Následně se musel šéf záchranné stanice popasovat s dosud nepoznaným administrativním problémem. „Samozřejmě bych správně měl zvířecího pacienta vykázat v centrální evidenci Národní sítě záchranných stanic. Jenže nejen, že v evidenci tento ptačí druh zatím nikdo nezadal, ale ani katastrální území pověřené obce či název města, okres a kraj se mi v předložených možnostech nezobrazuje. Samozřejmě žertuji a napíši rybaříka na „Plzeň“ alespoň podle původu a bývalého bydliště nálezce a oznamovatelky,“ říká s úsměvem Karel Makoň.

Další instrukce k záchraně racka mířily do Portugalska

Podobnou přeshraniční pomoc poskytovali odborníci z Plzně také letos v červenci. Tehdy přišla zpráva i s fotografií od česky hovořícího pána, tentokrát z Portugalska: „Dobrý den, jsem momentálně v Portugalsku a koukám na obrovského, pravděpodobně poraněného racka, kterého jiní rackové pronásledují a shodili ho ze střechy sousedního domu. Co mám dělat?“

I v tomto případě chtěl pán radu, jak má postupovat, aby rackovi pomohl. Konzultace proběhla přes mobil. „Je příjemné, že o nás a záchranné stanici živočichů vědí lidé i tak daleko. Škoda jen, že v obou případech jsem měl zde jiné povinnosti a nemohl si pro zvířecího pacienta z časových důvodů dojet,“ dodal Karel Makoň.