Trojici osobností z Plzeňského kraje ocenil prezident Řádem Bílého lva a medailemi Za hrdinství

Všichni tři ocenění se letos a loni dočkali pocty také v Plzeňském kraji. Letiště v Klatovech má od léta nový název, nese jméno Josefa Hubáčka, legendárního stíhacího pilota RAF. Pošumavský aeroklub tak přejmenováním svého letiště uctil památku rodáka z nedaleké Kdyně, přímého účastníka bojů ve Francii i bitvy o Británii, ale také svého dlouholetého předsedy. Zároveň na letišti odhalili také pamětní desku připomínající tohoto leteckého akrobata, bojového pilota i pilota ČSA. Plzeňský rodák Josef Serinek, obdržel loni in memoriam prestižní městskou Cenu 1. června. A zachránce německé holčičky Martin Semecký letos získal za svůj čin Cenu hejtmana Plzeňského kraje.

Akrobat sestřelil dva nepřátelské letouny

Josef Hubáček byl úspěšný prvorepublikový letecký akrobat. Jako pilot létal v řadách československé armády, po Mnichově se mu podařilo dostat nejprve do Francie, kde se účastnil jako stíhač bitvy o Francii. Po kapitulaci Francie se s dalšími letci přesunul do Velké Británie, kde se stal pilotem Britského královského letectva (RAF) a zasáhl do bitvy o Británii. Působil tam opět jako stíhač, ale i jako pilot pro zvláštní úkoly, létal také přes Atlantický oceán. Má přiznané dva sestřely, sám zažil sestřelení i nehodu.

Po válce se vrátil Hubáček zpět do své vlasti, navázal na předválečnou práci a létal jako pilot dopravních letadel u ČSA. V roce 1950 byl ovšem vzhledem ke svému působení ve Francii a v Anglii označen za politicky nespolehlivou osobu a od ČSA ho vyhodili. Živil se jako závozník a účetní. V roce 1969 oslovili Josefa Hubáčka letečtí nadšenci z Klatov, aby jim pomohl obnovit Pošumavský aeroklub Klatovy, jehož činnost byla v roce 1948 násilně přerušena. Hubáček se stal předsedou aeroklubu a v této funkci působil až do roku 1979. Legendární pilot zemřel v dubnu 1988.

Ztracenou holčičku nalezl v lese zkušený hajný

Hajný Martin Semecký loni v říjnu našel uprostřed lesů poblíž Čerchova pohřešovanou osmiletou německou dívku, která se rodičům z Berlína ztratila během výletu v lese. Do pátrání se tehdy zapojilo až 1400 pátračů, desítky speciálně vycvičených psů i vrtulníky a další technika. Šlo o jedno z největších pátrání na území ČR za poslední roky. V hlubokém lese Julie sama přečkala v chladném říjnovém počasí dvě noci. Martin Semecký ji nalezl, když s kolegy pátrali v odlehlé části lesa, kde podle prvotních informací dívenka být neměla. Byla to ale nakonec jeho zkušenost a místní znalost, která sehrála podstatnou roli při záchraně německé školačky.

„Seděla v metr vysoké trávě, když jsme přišli, tak se postavila. Bála se. Co víc říct, když tam byla dva dny,“ popsal úspěšnou akci Martin Semecký. Děvče bylo vystrašené, unavené, ale naštěstí bez zranění, jenom si stěžovala, že má hlad a žízeň. Rozsah hledání tehdy ovlivnil i špatně přístupný terén. Jedná se o velmi obtížně prostupnou divočinu plnou houští, skal, popadaných stromů. Práci záchranářů ocenil i bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. „Všechno jsme zmobilizovali, a nakonec to byla ta špetka štěstí, že holčičku našel hajný zapojený do pátrání,“ citovala ministra agentura DPA.

Z vězně v koncentráku se stal po útěku partyzán

Příslušník protinacistického odboje romské národnosti Josef Serinek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Lety, odkud utekl a na Vysočině se pak stal partyzánským velitelem. Jeho životní příběh je ukázkou vlastenectví, statečnosti a vzdoru, ale i příběhem perzekuce, staletého pronásledování, sociálního vylučování, příběhem manipulace s dějinami, příběhem bílých míst naší historie. Tragický příběh českých Romů dlouho zůstával stranou zájmu.

Josef Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci, odmítl se zúčastnit první světové války a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, vstoupil do komunistické strany, se svou ženou měl pět dětí. V srpnu 1942 byl s rodinou deportován do tábora v Letech. Podařilo se mu uprchnout, všech deset jeho nejbližších příbuzných zahynulo v Letech nebo v Osvětimi. Po štvanici, která byla uprchlíky pořádána, našel Serinek útočiště u Nového Města na Moravě, kde se stal partyzánem a zapojil se do odboje. Vybudoval rozsáhlou síť spojek, pomocníků a úkrytů v lesích a u vlastenců na Českomoravské vrchovině. Po válce se stáhl, provozoval pohostinství ve Svitavách a založil novou rodinu. Zemřel 14. června 1974.