Stejně jako svátek zamilovaných se slaví 14. února také Mezinárodní den darování knihy. U příležitosti tohoto svátku pořádá Univerzitní knihovna Západočeské univerzity již pátý ročník sbírky knih. Po celý únor mohou lidé přinášet knihy do jakékoliv její pobočky. Darované publikace knihovníci předají organizaci Blízký soused, která pomáhá dětem z problematického prostředí. V minulosti už knihy z této sbírky putovaly například i do plzeňské věznice.  

Dramatické okamžiky zažil mladý pár na cestě do porodnice. Budoucí maminka totiž začala rodit už po cestě a bylo zřejmé, že do porodnice už nestačí dojet. Její manžel Lukáš proto zastavil v Konstantinových Lázních na Tachovsku, záchranářům na operační středisko ohlásil překotný porod a požádal o pomoc. Zkušený záchranář na operačním středisku začal dvojici telefonem radit, jak postupovat při porodu. Mezitím na místo vyrážela celá kolona vozidel záchranářů. Malý Tobiáš ale přišel na svět velmi rychle a narodil se ještě před příjezdem záchranářů jen za pomoci svého tatínka.

Profesionální hasiči, záchranáři i policisté získají od města Plzně finanční prostředky na nákup techniky a dalšího vybavení ve výši 4,3 milionu korun. I nadále chce město podporovat dobrovolné hasiče, kteří jsou významnou organizační složkou města. Každý dobrovolný hasič v Plzni, jenž splnil předepsané požadavky, například odbornou přípravu, obdrží čtyři tisíce korun, tedy dvojnásobek oproti dosavadnímu příspěvku. Dar pro profesionální jednotky musí ještě po souhlasu rady města schválit zastupitelé.

Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Vedení NP Šumava však tvrdí, že při lovu nechybuje.

Investice do akcií přes „osobního bankéře,“ který nabízel své služby prostřednictvím inzerátu se šeredně vymstila osmatřicetileté ženě z jižního Plzeňska. I přes počáteční vklad ve výši pouhých 5000 korun, nakonec dokázali podvodníci jednoduchým fíglem obrat ženu o milion korun.

Skanzen v Chanovicích na Klatovsku obnovuje roubenou chalupu s chlévy z konce 18. století. Pochází z Třebýciny na Klatovsku a skanzen ji měl od roku 1995 jako dar v depozitáři. Renovaci a instalaci chalupy nyní podpořil téměř sedmi miliony korun evropský program IROP. Od srpna 2023 se díky tomu stane novou součástí prohlídkového okruhu muzea v přírodě, které vzniká už téměř 30 let jako svého druhu jediné zařízení v západních a jižních Čechách.

Rekordním výsledkem skončila letošní Tříkrálová sbírka v Diecézi plzeňské, která zahrnuje Plzeňský a Karlovarský kraj. Lidé darovali do kasiček nebo online způsobem celkem 5 972 469 korun. Zhruba o 12 tisíc korun se tak podařilo doposud nejštědřejší sbírku z roku 2020. Nejštědřejší dárci byli letos na Klatovsku. Loňskou sbírku poznamenala pandemie koronaviru, koledníci s kasičkami nechodili a sbírka se přesunula do online prostředí.

Stále nejasný je osud koalice ve vedení Plzeňského kraje, poté co před týdnem Piráti oznámili vypovězení koaliční smlouvy. Vyjádřili tak nesouhlas s tím, že ODS a TOP 09 si v krajské radě "na sílu protlačily svého kmotra" Romana Jurečka do představenstva Klatovské nemocnice. Zástupci ODS a TOP 09 v Plzeňském kraji teď vyzvali Piráty, aby vzali zpět rozhodnutí o ukončení koaliční spolupráce. V kraji vládne od předloňského listopadu uskupení STAN + Piráti a ODS + TOP 09.

Čtyři desítky lidí se musely nečekaně vystěhovat z ubytovny v Plzni - Zátiší, která končí svoji činnost. Mnoho nájemníků bydlelo na ubytovně přes deset let, při hledání nového bydlení proto potřebovali pomoc. Situaci pomáhalo řešit město Plzeň s pracovníky neziskovek Ponton a Člověk v tísni. Všem lidem se podařilo zajistit přechod na jiné ubytovny, případně do azylových domů. Jedna seniorka dostala od města přednostně přidělený byt. V minulosti už podobnou situaci Plzeň řešila, a to v roce 2020, kdy však dal majitel lidem na ubytovně v Malesicích na vystěhování pouhé dva dny. I tehdy se podařilo všem zajistit nové zázemí.

Gramofonové jehly vyvážené do celého světa pod značkou SEM začala v roce 1927 vyrábět továrna talentovaného plzeňského podnikatele Oskara Semlera. Jeho otcem byl vážený průmyslník a ocelář Simon Semler. A v rodinné tradici pokračoval i další továrník Hugo, syn Simona Semlera. Dodnes jsou gramofonové jehly SEM v nádherných krabičkách vyhledávaným a velmi ceněným sběratelským artiklem. Semlerova rodina se ovšem nesmazatelně vepsala i do dějin architektury, zejména díky jejich plzeňské vile, jejíž interiéry jsou dílem světově proslulého architekta Adolfa Loose.