V prvních letech po sametové revoluci výrazně převažovaly veřejné a strategické zájmy nad skupinovými a individuálními. To je podle 68letého Zdeňka Proska, který byl v letech 1994 až 1998 primátorem Plzně a poté poslancem za ODS, nejvýznamnější změna v celé společnosti. Spolupráce tehdy fungovala ve velkých městech na všech úrovních včetně vládní. Teď čím dál větší roli hrají partikulární zájmy a příliš se nehledají systémová řešení, řekl.
"Město je vedené s ohledem na tuto dobu v zásadě normálně. Dá se to dělat mnohem lépe, kdyby nepřevažovaly skupinové zájmy," uvedl. Zásadní priority a smysl se moc nesledují a peníze tečou, dodal. "Dotace se čerpají a jediné, o co kráčí, jsou peníze," řekl.
Výjimečná porevoluční léta v sobě měla podle něj étos: Teď to změníme a konečně se zbavíme centrálního řízení! "Bylo třeba uvažovat systémově. Existovalo nadšení, jednání rady často trvala až do noci a konsenzuálně se hledalo nejlepší řešení, a ne v čí prospěch to bude," uvedl. To, že převažují skupinové zájmy, je ale v podstatě normální situace, míní. Ale to, co dnes není normální, je podle něj chování EU. "Vůbec nechci věřit tomu, když slyším, že zastavíme klimatické změny, že zastánci multikulturalismu říkají, jak nevzdělaní a nezaměstnatelní muslimové kulturně obohatí naši civilizaci a jak se Evropská centrální banka domnívá, že bohatství vzniká tím, že kvantitativně uvolňuje neboli tiskne peníze. To mi připomíná návrat k totalitě," uvedl Prosek.
První dvě volební období byli podle něj na radnici lidé, kteří neměli v podstatě žádnou zkušenost s komunální politikou. "Ale celé zastupitelstvo bylo pokorné a dělné a snaha to někam posunout byla upřímná," uvedl. Hodně se využívaly zkušenosti a rady ze zahraničních partnerských měst - Winterthuru, Limoges a Řezna. Radnice si často nechávala zpracovávat odborné studie z ciziny. Nově se koncipoval útvar koncepce a rozvoje, který je dokázal kvalitně aplikovat.
Rychle, za dvě volební období, se podařilo předělat územní plán, strukturu úřadu či základní komunikační systém. "Prostě spoustu zásadních koncepčních materiálů. Rozum a priority tomu daly směr," uvedl Prosek.
Příkladem byla první velká průmyslová zóna v ČR - Borská pole. "Připravili jsme pozemky pro investory ještě v době, kdy se v jiných městech o zónách neuvažovalo," řekl Prosek. A to bez dotací státu nebo EU. "A zatímco jinde byla podstatně vyšší nezaměstnanost, Plzeň ji měla do tří procent," připomněl. Ze zóny měli radost hlavně lidé, kteří odešli ze škodovky, jež byla před krachem. Pak postupně přicházeli cizinci. "Nemám o zónu obavy. Umístění a celá koncepce, tak to je trvalé a dobré," řekl.
Dopravní napojení Plzně je velmi dobré. "Ale vnitřní dopravní systém je příšerný. To zatížení Pattonova mostu, komunikace do města ze severu k jihu, je katastrofální, stejně jako Belánka," uvedl Prosek. Podle něj byl původně v plánu vnitřní okruh na Vinice, tedy paralela ke Klatovské třídě, která padla kvůli některým zájmům. "A místo, aby ji město začalo tvrdě prosazovat, tak řeklo, že se udělá vnější okruh, který bude platit stát. Ale ten není tak atraktivní pro řidiče, kteří jedou z Lochotína na Bory nebo do centra," uvedl Prosek. Paralelní průtah by městu zásadně ulevil, stejně jako před 20 lety ulice U Trati. To je velký dluh i bezpečností riziko," uvedl. Lepší průjezdnost města by se dala vyřešit bez velkých investic aspoň rozmístěním čítačů hustoty, inteligentními semafory a dopravním značením, dodal.
Pro Plzeň mělo v té době obrovský význam, že podpořila vznik Západočeské univerzity. "Město ji tehdy dalo zadarmo budovy a pozemky a podporovalo její rozvoj. Nemyslím si ale, že je ten potenciál využitý," uvedl. Podle něj Plzni velmi pomohlo založení biskupství. Dnešní církevní gymnázium patří k velmi žádaným středním školám a církev se také inteligentně ujala řady sociálních služeb, řekl Prosek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
