První hejtman Plzeňského kraje je rád, že kraj se nezadlužuje
Historicky prvního hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna (ODS), těší, že i jeho následovníci v čele hejtmanství pokračují v původní strategii a udržují nezadlužený kraj. V posledních letech si sice kraj vzal půjčku, ale výhradně na předfinancování projektů dotovaných EU a dluhy hned průběžně splácí. Za dvacet let si lidé na existenci krajů zvykli a kraje v zásadě fungují v těch oblastech, ve kterých mají. Někde a někdy lépe, jinde a jindy hůře, řekl Zimmermann, který stál v čele Plzeňského kraje v letech 2000 až 2008.
Byl tak nejen prvním hejtmanem kraje, ale zároveň jediným, který ve funkci dokončil celé volební období od začátku až do konce, a to hned dvakrát. Jeho následovnice Milada Emmerová (ČSSD) byla hejtmankou necelé dva roky, pak se stala poslankyní a později senátorkou. V roce 2010 ji vystřídal Milan Chovanec (ČSSD). Dokončil volební období, vyhrál volby v roce 2012 a stal se hejtmanem. I on ale rezignoval a stal se poslancem a ministrem vnitra. Od ledna 2014 ho na dva roky vystřídal stranický kolega Václav Šlajs. Josef Bernard zvolený za ČSSD v roce 2016 ze strany letos vystoupil, nabídl svou funkci a zastupitelé ho v červnu odvolali.
Podle Zimmermanna, za jehož funkčního období hejtmanství přebíralo od státu nemocnice, školy, muzea a galerie, silnice, rekonstruovalo své sídlo či zřizovalo znak a základní symboly, se ale kraj zase tolik nezměnil. "Zvýšila se životní úroveň lidí jako v celém státě. Ve srovnání s ostatními kraji si ale Plzeňský kraj vede stále docela dobře a patří k těm nejrozvinutějším krajům po Praze," řekl exhejtman Petr Zimmermann. Ocenil například, že kraj postavil Klatovskou nemocnici, o jejíž výstavbě se rozhodlo ještě za jeho vedení. Důležitá podle něj byla také stavba nové silnice do Chanovic, po dokončení bude významnou stavbou obchvat Plzně. "Netroufnu si od stolu říci, které stavby mohly být zbytné. Přijde mi spíše zbytné vydávat peníze na málo účelné provozní věci než na investice," řekl. Podle jeho mínění také krajský úřad od roku 2008 "nabobtnal".
Některé problémy, které region trápily před 20 lety, zůstávají stejné. "Namátkou kontroverze kolem šumavského národního parku a jeho politiky nebo silniční a dopravní síť, například silnice Plzeň - České Budějovice, kde se neudálo nic, nebo chybějící rychlé vlakové spojení do Mnichova či do Evropy," vyjmenoval Zimmermann. O vybudování rychlostního koridoru mezi Prahou, Plzní a Mnichovem vedení kraje začalo spolu s bavorskými protějšky usilovat už na začátku tisíciletí. Tehdy hejtman odhadoval, že projekt by se mohl uskutečnit do 20 let.
Naopak některé problémy kraje jsou podle Zimmermanna novější, a to je například špatné hospodaření krajských nemocnic. "I když uznávám, že menší nemocnice jsou pod značným ekonomickým a personálním tlakem všude v ČR," řekl. V době jeho nástupu kraj přebral od státu sedm nemocnic s dluhem kolem čtvrt miliardy korun, nejzadluženější nemocnice v Plané se zavřela. Kraj pak přeměnil zbývající nemocnice na akciové společnosti. Jejich roční ztrátu se dařilo snižovat. Nyní ale opět svým nemocnicím kraj ročně dává kolem čtvrt miliardy korun za služby obecného hospodářského zájmu za náklady, které nepokryjí platby zdravotních pojišťoven.
Současné vedení kraje má situaci jednodušší mimo jiné díky několikanásobně většímu rozpočtu, než měl kraj v počátcích. Silnicím, dopravě, turistickému ruchu, školství, zdravotnictví, sociální oblasti, městům a obcím v kraji prospěly také miliardy korun získané na dotacích z EU. "Někdy může být sporná jejich účelnost či efektivita, ale to se týká všech peněz, které se 'rozdávají', a lidé či subjekty si je nemusí vydělat," dodal Zimmermann.
Z aktivní politiky se stáhl, ve volbách v roce 2008 už do krajského zastupitelstva nekandidoval. V ODS je stále, pomáhá konzultacemi v některých zdravotnických otázkách. "Politika mne stále zajímá, ale nevěnuji se jí profesionálně. Pracuji hlavně jako internista a kardiolog v Privamedu - městské nemocnici v Plzni a občas i v Mulačově nemocnici," dodal pětapadesátiletý Zimmermann.
