Jeho kresby a ilustrace znají všichni čtenáři kultovních knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky, ale i dalších dobrodružných románů, komiksů a také z řady vyzývavých "pin-up girls" i budovatelských plakátů. Pamětní desku na rodném domě zapomenutého a znovuobjeveného legendárního ilustrátora Bohumila ‚Bimby‘ Konečného odhalí v pátek v 17.00 hodin příznivci umělce ve Skrétově 47 v Plzni.
„Portrét Bohumila ‚Bimby‘ Konečného na pamětní desku vytvořila jeho vnučka Alice Danielovská, výslednou podobu ji dal grafik Filip Konečný,“ uvedl organizátor akce Jan Hosnedl, který se postaral o znovuobjevení díla tohoto malíře, jenž zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech na severním Plzeňsku. Zároveň Jan Hosnedl pozval všechny, kdo se o dílo a život legendárního ilustrátora zajímají, do kraje Bohumila ‚Bimby‘ Konečného.
„V sobotu 2. října ve 13 hodin se sejdeme v tábořišti Kobylka u Liblína a vypravíme se na naučnou stezku Krajem Bohumila Konečného. Vede přes Liblín, okolo soutoku Berounky a Střely na Piplův mlýn, kam ‚Bimba‘ jezdil od 40. let minulého století až do své smrti v roce 1990. Na stezce jsou čtyři zastavení s informativními panely. Pro příznivce geocachingu jsou připravené nové ‚kešky‘ s oblíbenými místy Bimby v okolí řeky Střely,“ řekl Hosnedl.
„V tomto kraji vznikla řada ‚Bimbových‘ obrazů a ilustrací. Přímo na Piplově mlýně pak vytvořil v roce 1946 slavnou obálku časopisu Vpřed s Rychlými šípy,“ upozornil Jan Hosnedl a dodal, že mlynář Bohuslav Pipla při této příležitosti výjimečně otevře Bimbovu ‚vilu‘ veřejnosti, aby si lidé mohli prohlédnout výstavu reprodukcí Konečného děl. Další výstava pak bude připravena v kempu Kobylka. Ta představí život Bohumila Konečného a také na ní bude k vidění zrekonstruovaný komiks Amazona v provedení grafika Filipa Konečného. Na programu bude i projekce filmu Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře (2009).
Západočeská galerie v Plzni (ZČG) zahajuje 30. září výstavu Bohumil Bimba Konečný. Umístěna je v přednáškovém sále galerie v Pražské 13 a potrvá do 28. listopadu. Návštěvníci galerie uvidí reprezentativní výběr ze sbírky, kterou zakoupila ZČG díky finanční podpoře Plzeňského kraje. Sbírka je unikátní svou kompletností. Představuje průřez celou tvorbou a životem umělce od dětských ilustrací přes předválečné i poválečné originály z tehdejších časopisů, reklamy, budovatelské a reklamní plakáty z padesátých let, originální obálky a ilustrace z kultovních knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Kromě toho jsou její součástí také originály z kauzy Sadecký a Octobriana.
Po komunistickém převratu v roce 1948 práce pro ilustrátora ubývalo, věnoval se kromě jiného i reklamním plakátům. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Tento muž, jehož považoval Konečný za přítele, ale řadu jeho kreseb ukradl, emigroval do tehdejšího západního Německa a vydával je za své. Amazoně přimaloval rudou hvězdu na čelo a vznikla z ní Octobriana - ženská komiksová postava vydávaná za dílo ruské avantgardy. Octobriana se stala kultem - David Bowie o ní chtěl natočit film a zpěvák Billy Idol si jí nechal vytetovat na paži.
O znovuobjevení díla Konečného se velkou měrou zasloužil Jan Hosnedl. Plzeňský středoškolský pedagog a také skaut byl v roce 2004 u toho, když byla na půdě gymnázia objevena Kulometná rota – tedy karikatura profesorského sboru z roku 1935.
Jan Hosnedl dříve uvedl, že mu tehdy došlo, že jde o dílo malíře, nad jehož ilustracemi foglarovek nebo Batličkových dobrodružných románů strávil dětství a že tehdy před sedmnácti lety šlo o zapomenutého umělce, jehož tvorbu nikdo neznal. Začal tedy pátrat po jeho dílech a zmapoval jeho tvorbu. Díky velkým výstavám Zapomenutý malíř Bohumil Konečný, které Jan Hosnedl připravil v roce 2007 v Západočeském muzeu v Plzni a o rok později v Praze, se dostal Konečný do povědomí odborné i laické veřejnosti. Jan Hosnedl je také autorem knihy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného z roku 2018.
Foto Archiv Jana Hosnedla / Facebook / Plzen.eu
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
