Legendárního ilustrátora knih od Foglara a Batličky uctí odhalením pamětní desky na rodném domě

„Portrét Bohumila ‚Bimby‘ Konečného na pamětní desku vytvořila jeho vnučka Alice Danielovská, výslednou podobu ji dal grafik Filip Konečný,“ uvedl organizátor akce Jan Hosnedl, který se postaral o znovuobjevení díla tohoto malíře, jenž zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech na severním Plzeňsku. Zároveň Jan Hosnedl pozval všechny, kdo se o dílo a život legendárního ilustrátora zajímají, do kraje Bohumila ‚Bimby‘ Konečného.

„V sobotu 2. října ve 13 hodin se sejdeme v tábořišti Kobylka u Liblína a vypravíme se na naučnou stezku Krajem Bohumila Konečného. Vede přes Liblín, okolo soutoku Berounky a Střely na Piplův mlýn, kam ‚Bimba‘ jezdil od 40. let minulého století až do své smrti v roce 1990. Na stezce jsou čtyři zastavení s informativními panely. Pro příznivce geocachingu jsou připravené nové ‚kešky‘ s oblíbenými místy Bimby v okolí řeky Střely,“ řekl Hosnedl.

„V tomto kraji vznikla řada ‚Bimbových‘ obrazů a ilustrací. Přímo na Piplově mlýně pak vytvořil v roce 1946 slavnou obálku časopisu Vpřed s Rychlými šípy,“ upozornil Jan Hosnedl a dodal, že mlynář Bohuslav Pipla při této příležitosti výjimečně otevře Bimbovu ‚vilu‘ veřejnosti, aby si lidé mohli prohlédnout výstavu reprodukcí Konečného děl. Další výstava pak bude připravena v kempu Kobylka. Ta představí život Bohumila Konečného a také na ní bude k vidění zrekonstruovaný komiks Amazona v provedení grafika Filipa Konečného. Na programu bude i projekce filmu Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře (2009).

Západočeská galerie v Plzni (ZČG) zahajuje 30. září výstavu Bohumil Bimba Konečný. Umístěna je v přednáškovém sále galerie v Pražské 13 a potrvá do 28. listopadu. Návštěvníci galerie uvidí reprezentativní výběr ze sbírky, kterou zakoupila ZČG díky finanční podpoře Plzeňského kraje. Sbírka je unikátní svou kompletností. Představuje průřez celou tvorbou a životem umělce od dětských ilustrací přes předválečné i poválečné originály z tehdejších časopisů, reklamy, budovatelské a reklamní plakáty z padesátých let, originální obálky a ilustrace z kultovních knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Kromě toho jsou její součástí také originály z kauzy Sadecký a Octobriana.

Amazonka s rudou hvězdou na čele

Po komunistickém převratu v roce 1948 práce pro ilustrátora ubývalo, věnoval se kromě jiného i reklamním plakátům. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Tento muž, jehož považoval Konečný za přítele, ale řadu jeho kreseb ukradl, emigroval do tehdejšího západního Německa a vydával je za své. Amazoně přimaloval rudou hvězdu na čelo a vznikla z ní Octobriana - ženská komiksová postava vydávaná za dílo ruské avantgardy. Octobriana se stala kultem - David Bowie o ní chtěl natočit film a zpěvák Billy Idol si jí nechal vytetovat na paži. 

Legenda opět žije

O znovuobjevení díla Konečného se velkou měrou zasloužil Jan Hosnedl. Plzeňský středoškolský pedagog a také skaut byl v roce 2004 u toho, když byla na půdě gymnázia objevena Kulometná rota – tedy karikatura profesorského sboru z roku 1935.

Jan Hosnedl dříve uvedl, že mu tehdy došlo, že jde o dílo malíře, nad jehož ilustracemi foglarovek nebo Batličkových dobrodružných románů strávil dětství a že tehdy před sedmnácti lety šlo o zapomenutého umělce, jehož tvorbu nikdo neznal. Začal tedy pátrat po jeho dílech a zmapoval jeho tvorbu. Díky velkým výstavám Zapomenutý malíř Bohumil Konečný, které Jan Hosnedl připravil v roce 2007 v Západočeském muzeu v Plzni a o rok později v Praze, se dostal Konečný do povědomí odborné i laické veřejnosti. Jan Hosnedl je také autorem knihy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného z roku 2018.