Loutky a náboženství jsou na první pohled dvě zcela odlišná témata. Mají však k sobě mnohem blíž, než se může na první pohled zdát. Nejstarší loutky jsou staré i přes tři tisíce let a často byly součástí náboženských obřadů. Církevní svátky nyní originálně představují divadelní loutky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Obdivovat je mohou lidé v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.
Návštěvníci muzea se postupně seznámí s hlavními křesťanskými svátky, se kterými se každoročně setkáváme. Více se dozví o masopustu, vítání jara, Velikonocích nebo o Dušičkách.
„Na této výstavě jsme spojili loutky a církevní téma, což je samo o sobě neobvyklé, ale je to už dlouhodobé spojení. Loutky jsou staré přes tři tisíce let a opravdu už od počátku jsou spojeny s náboženstvím. Loutky byly součástí různých ceremonií a postupně se dostaly i do lidových zvyků. To všechno jsme chtěli touto výstavou ukázat,“ vysvětluje spoluautorka výstavy Veronika Plachá.
Ve vitríně tak lidé uvidí například Moranu. Smrt symbolicky vynášeli dívky a chlapci v krojích, proto jsou zde také loutky ve stylizovaném oblečení. Stejně tak je zde loutkový čert nebo loutka Lucie, která přibližuje zvyky spojené právě se svátkem svaté Lucie. Vystavené loutky nepocházejí z církevního prostředí, ale jsou to klasické divadelní loutky.
„Vystavené loutky jsou všechny ze sbírek Západočeského muzea. Jsou to klasické divadelní loutky a my se skrze ně snažíme návštěvníkům toto velice zajímavé téma přiblížit. Jsou zde různé druhy, například marionety na drátech, na nitích, ploché loutky nebo maňásci. Jsou tu loutky jednoduché i složité řezbářské práce. Nejstarší, které tady máme jsou z konce 19. století,“ přibližuje Plachá.
Součástí výstavy je také tvořivý koutek, kde si mohou rodiny s dětmi vyrobit drobné loutky, masky nebo si vybarvit omalovánky.
Kromě loutek se mohou zájemci ponořit také do příběhů spjatých s františkánským klášterem. Muzeum zde představuje hlavně sběratelskou práci Jaroslava Schiebla, který sbíral plzeňské pověsti. Nosnými tématy jsou především dobytí Plzně vojskem hraběte Arnošta z Mansfeldu a zázraky spojované se sochou Panny Marie z klášterního kostela.
Výstavu obohatí i dosud nikde nepublikovaný překlad zázraků uváděných v klášterní kronice i unikátní historické diapozitivy a negativy ze sbírek oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni. Některé z nich budou taktéž zveřejněné vůbec poprvé. Více informací o otevírací době a ceně vstupného naleznete na webových stránkách muzea.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
