V rámci 25. ročníku Historického víkendu v Plzni se mohli návštěvníci přenést do doby císaře Rudolfa II., který uprchl s celým dvorem na podzim 1599 z Prahy před morovou epidemií a několik měsíců vládl své rozsáhlé říši z Plzně. K vidění byli mušketýři, rytíři, divadelníci i tanečníci. Nechyběl ani oblíbený tradiční Noční rej strašidel a následný Vejšlap plzeňských strašidel zakončený ohňostrojem. Hlavním dějištěm byla scéna na náměstí Republiky, další scény byly v Proluce, v Mlýnské strouze či u Morového sloupu.
Císaře Rudolfa II. na náměstí Republiky přivítal v sobotu 8. června primátor města Martin Baxa, který přítomným připomněl historii působení císaře v Plzni a předal mu symbolický klíč od města: „Císař Rudolf II. se kvůli moru v Praze přesunul do Plzně v polovině září 1599 a vydržel tu až do začátku června roku 1600. Císař bydlel ve výstavném domě Šebestiána Pechovského z Turnštejna na plzeňském náměstí hned vedle radnice a dal vzápětí při tomto domě vybudovat systém pavlačí, který vedl až k městským hradbám. Mimochodem Šebestián učil císaře Rudolfa v 70. letech češtině a byl též purkmistrem Plzně. S Rudolfem se přesunul do Plzně i dvůr a také delegace, které povětšinou marně čekaly na audienci. Pro Plzeň to byla mimořádná epizoda, neb jsme se stali nakrátko centrem impéria.“
V sobotu prošel Plzní také velkolepý průvod císaře s hraběnkou Stradovou, krásnými dámami, dvořany, vojáky a komorníky. Velkému obdivu se těšil jeho proslulý zvěřinec, kterému vévodil bílý jednorožec a dvouhrbý velbloud. Nechyběli ani alchymisté či hledači Kamene mudrců. Do průvodu se zapojili také účinkující Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF Plzeň. Se soumrakem se k hlavní scéně na náměstí Republiky začala stahovat strašidla, pohádkové bytosti a různé masky. Po svém reji za doprovodu Strašlivé podívané byla oceněna ta nejzajímavější. Strašidla se spolu s doprovodem pod vedením svého principála Zdeňka Zajíčka vydala za světel pochodní na tradiční Vejšlap, který došel opět na náměstí Republiky. Zde proběhl pořad Anděl, aneb Příběh Plzeňského znaku, který připravila skupina Lorika, jež slaví stejně jako Historický víkend 25 let. Podívaná byla zakončena hlaholem všech plzeňských zvonů a osvětleným andělem na věži katedrály. Tečkou za sobotním programem byl ohňostroj.
I v neděli se návštěvníci mohli bavit na všech scénách Historického víkendu. Na závěr byl přichystán velký pěší turnaj na počest císaře.
„S programem jsme nadmíru spokojeni, vše vyšlo podle představ, účinkující i diváci si letošní Historický víkend skvěle užili,“ řekl Petr Merxbauer, režisér letošní akce. „Historický víkend je akce velmi organizačně náročná a proto děkuji všem, kteří ji téměř rok připravovali. I díky počasí, které nám přálo, jsme si ho všichni mohli naplno vychutnat,“ doplnila Alena Kozáková, ředitelka Nadace 700 let města Plzně, pořadatele akce.
Do programu letošního Historického víkendu se již potřetí zapojil Archiv města Plzně. Ve stanu archivu si malí návštěvníci mohli po tři dny hravou formou vyzkoušet své znalosti a vědomosti o městě Plzni i historii vůbec. Do luštění kvízu, osmisměrek či křížovek s tématy z historie města se mnohdy zapojili i rodiče či prarodiče. Děti si také mohly navrhnout svůj vlastní erb či poskládat kostky, pexeso či puzzle, kde byla například zobrazena pečeť města či císař Rudolf II. Favoritem u dětí se stala výroba pečeti, psaní brkem, výroba škrabošky či koruny pro krále i princezny. V průběhu víkendu se ve stánku archivu vystřídalo na 200 dětí. Archiv města Plzně se touto akcí, stejně tak jako Nocí archivu dne 31. 5. 2019, připojil k oslavám Mezinárodního dne archivů, který se slaví 9. června.
V rámci doprovodného programu si mohli návštěvníci vyzkoušet rýžování zlata, projít si Pohádkovou cestu, zavítat do historické budovy České spořitelny ve Františkánské ulici a na prohlídky do Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje nebo si užít program v Mlýnské strouze, na scéně u Morového sloupu či v Proluce.
