Na legendárního ilustrátora knih od Foglara a Batličky budou fanoušci vzpomínat v kraji Bohumila Konečného

Na ilustrátora se bude vzpomínat nejprve 9.00 hodin v Plzni u pamětní desky Bohumila Konečného na jeho rodném domě ve Skrétově ulici číslo 47. Následuje přesun do blízké Husovy ulice, kde sídlilo nakladatelství „foglarovek” Jan Kobesa. Vzpomínková akce potom bude pokračovat od 12.00 hodin v Liblíně na Rokycansku, kde Bimba Konečný vytvořil některá úžasná díla. Informoval o tom organizátor akce Jan Hosnedl, který se postaral o znovuobjevení díla tohoto malíře, jenž zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech na severním Plzeňsku.

Otevřena bude mimořádně Bimbova vila na Piplově ve mlýně, na tábořišti Kobylka pak proběhne beseda s malířem a ilustrátorem Markem Čermákem. Ten je stejně jako Konečný spojený s tímto krajem. Osudy obou těchto malířů jsou propojeny i dílem Jaroslava Foglara - Marko Čermák převzal štafetu na ilustrování foglarovek po Bohumilu Konečném, spojuje je i historie ilustrování Rychlých šípů na konci 60. let. Na akci Krajem Bohumila Konečného bude také pokřtěno již 3. vydání knihy Jana Hosnedla Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného.

Z tábořiště Kobylka u Liblína se mohou zájemci vypravit na naučnou stezku Krajem Bohumila Konečného. Vede přes Liblín, okolo soutoku Berounky a Střely na Piplův mlýn, kam ‚Bimba‘ jezdil od 40. let minulého století až do své smrti v roce 1990. Na stezce jsou čtyři zastavení s informativními panely. „V tomto kraji vznikla řada ‚Bimbových‘ obrazů a ilustrací. Přímo na Piplově mlýně pak vytvořil v roce 1946 slavnou obálku časopisu Vpřed s Rychlými šípy,“ upozornil Jan Hosnedl. 

Amazonka s rudou hvězdou na čele

Po komunistickém převratu v roce 1948 práce pro ilustrátora ubývalo, věnoval se kromě jiného i reklamním plakátům. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Tento muž, jehož považoval Konečný za přítele, ale řadu jeho kreseb ukradl, emigroval do tehdejšího západního Německa a vydával je za své. Amazoně přimaloval rudou hvězdu na čelo a vznikla z ní Octobriana - ženská komiksová postava vydávaná za dílo ruské avantgardy. Octobriana se stala kultem - David Bowie o ní chtěl natočit film a zpěvák Billy Idol si jí nechal vytetovat na paži. 

Legenda opět žije

O znovuobjevení díla Konečného se velkou měrou zasloužil Jan Hosnedl. Plzeňský středoškolský pedagog a také skaut byl v roce 2004 u toho, když byla na půdě gymnázia objevena Kulometná rota – tedy karikatura profesorského sboru z roku 1935.

Jan Hosnedl dříve uvedl, že mu tehdy došlo, že jde o dílo malíře, nad jehož ilustracemi foglarovek nebo Batličkových dobrodružných románů strávil dětství a že tehdy před sedmnácti lety šlo o zapomenutého umělce, jehož tvorbu nikdo neznal. Začal tedy pátrat po jeho dílech a zmapoval jeho tvorbu. Díky velkým výstavám Zapomenutý malíř Bohumil Konečný, které Jan Hosnedl připravil v roce 2007 v Západočeském muzeu v Plzni a o rok později v Praze, se dostal Konečný do povědomí odborné i laické veřejnosti. Jan Hosnedl je také autorem knihy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného z roku 2018.