Unikátní výstava představuje mladého Bedřicha Smetanu jako lva salónů, při jeho studiích v Plzni

Autoři výstavy, Olga Mojžíšová z Muzea Bedřicha Smetany a Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea, vycházeli z deníku, který si Smetana psal v době svého studia na gymnáziu v Plzni. „Smetana přišel do Plzně dostudovat, protože ta jeho dosavadní studia byla dost problematická," řekla Olga Mojžíšová. Protože na gymnáziu v Plzni působil jeho starší bratranec Josef František Smetana, významná osobnost místní společnosti, rodina se usnesla, že bude na mladého Bedřicha dohlížet.

„Jako obvykle začal studovat velmi dobře s vyznamenáním, ale během těch tří let se prospěch zhoršoval kvůli tomu, že se věnoval všemu možnému, jen ne tomu studiu," poznamenala Mojžíšová. Po třech letech Smetana v prospěchu spadl od vyznamenání k samým jedničkám, což byl ale až třetí a poslední postupový stupeň hodnocení, za dvojky se už propadalo. Šestileté gymnázium Smetana na různých místech země absolvoval za deset let, v Plzni školu dokončil.

Do města v šestnácti letech přišel už jako uznávaný pianista a jeho Louisina polka mu otevřela dveře do městských salonů a na bytové bály. I jeho profesoři se rádi svým hudebně talentovaným studentem chlubili. „Smetana tím dokázal žít, byl výborný tanečník, tančil rád, měl osobní šarm a byl velmi oblíbeným společníkem," řekla Mojžíšová. Ve městě Smetana pokračoval v psaní polek a čtverylek, začal tu skládat i vážnější skladby, které považoval za start své serióznější kariéry.

Smetana se účastnil společenského života, hrál a tancoval na mnoha domácích, ale i na některých veřejných bálech, chodil do divadla, na výlety se spolužáky i se známými z plzeňské společnosti. V deníku se objevují jména mnoha obyvatel Plzně, na čtyři desítky míst přímo v Plzni a další dvě desítky v blízkém okolí. Smetana byl dobrý pozorovatel a obratný stylista. Jeho deník umožňuje bezprostřední pohled na život Plzně ve 40. letech 19. století, ale také bezprostřední setkání s osobností autora.

Chybět nebudou ani osobní zápisky Bedřicha Smetany

Ze Smetanova pobytu ve městě se mnoho věcí nedochovalo. Kromě úryvků z jeho deníku je na výstavě také piano, na němž údajně Smetana jako student hrál. Návštěvníci si mohou prohlédnout i různé dokumenty z gymnázia, kde byl zapsán německy jako Friedrich, vystavené jsou Smetanovy autografy, opisy jeho plzeňských skladeb či doklady jeho společenských styků, například s rodinou Kolářů, jejichž dceru si později vzal za manželku. Expozice ukazuje plakáty na Smetanova díla, připomínku toho, že v jeho opeře Prodaná nevěsta se pravidelně objevuje plzeňský lidový kroj, nebo mapy s vyznačením 40 míst ve městě a dalšími 20 lokalitami v okolí, která skladatel navštěvoval.

Součástí výstavy budou plány Plzně a okolí s vyznačenými místy, na kterých se Smetana pohyboval, s obsáhlými citacemi z jeho zápisků, které se daných míst týkají. Návštěvník bude moci na videu zhlédnout ukázky dobových společenských tanců v podání souboru Villanella a krátký filmový záznam z představení Prodané nevěsty pod širým nebem z roku 1921, který poskytl Národní filmový archiv. Vystaven bude i ženský plzeňský kroj použitý ve 20. letech jako kostým Mařenky z inscenace Prodané nevěsty v plzeňském divadle.

„Návštěvník se seznámí i s předměty dokumentující rozsah hudebního života v prostředí měšťanských vrstev i tzv. honorace ve Smetanově době, stejně jako doklady Smetanova studia v Plzni,“ sdělil kurátor a spoluautor výstavy Tomáš Bernhardt. Tato výstava je výjimečná tím, že řada sbírkových předmětů je zapůjčena z různých institucí.

„Když byl Smetana v Plzni, bylo mu 16 až 19 let. Jestli se něco objevuje v jeho denících, tak je to hudba, společnost, tanec a dívky. Studia v deníku postupně ubývá, v posledním ročníku už téměř není. Naopak jsou tam takové hrdé až furiantské věty, jako že společnost, která se sejde bez Smetany, za moc nestojí, nebo že bude v kompozici tím co Mozart a v technice tím co Liszt a podobně," dodal Tomáš Bernhardt.