Protiválečné plakáty reagující na vpád ruských vojsk na Ukrajinu vystaví od února Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Jde o práci studentů a učitelů katedry grafického designu Kyjevské národní univerzity kultury a umění, kteří tyto plakáty tvoří od prvních dnů válečného konfliktu na Ukrajině.
Plakáty mají za cíl zachytit průběh války, motivovat a inspirovat k vytrvalosti a důvěře ve vítězství Ukrajiny. „Výstava protiválečných plakátů, kterou připravujeme ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, je pouze malou ilustrací skutečného válečného konfliktu na Ukrajině. Konfliktu, který je odsouzeníhodný po všech stránkách. Jsme rádi, že můžeme uspořádáním této výstavy alespoň symbolicky vyjádřit naši setrvalou podporu trpícímu národu a zprostředkovat nám všem pocity mladé generace, která kvůli ruskému agresorovi ztratila příliš rychle své dětství,“ sdělil ředitel SVK PK Daniel Bechný.
„Během výstavy protiválečných plakátů se dále uskuteční v prostorách vědecké knihovny jako doprovodný program dvě přednášky. Již 8. února představí fotografka Majda Slámová snímky přímo z válečné zóny na Ukrajině, kde byla s reportérem Vojtěchem Boháčem. Začátek války je zastihl na hranici s Běloruskem ve městě Ovruč. Odtud se během prvního dne přesunuli přes Žytomyr do Kyjeva. První dva týdny mapovali dění v okolí hlavního města a navštívili při tom města Irpiň, Makariv nebo Vasylkiv," mluvčí knihovny Milan Říský.
Znovu se dvojice na Ukrajinu vrátila ve chvíli, kdy se ruská vojska stáhla od Kyjeva. Reportéři se zaměřili na osvobozená území v okolí metropole – Oděsu, Mykolajiv a Donbas. S ukrajinskými vojáky strávili také tři dny na přední linii. Jejich zatím poslední cesta na Ukrajinu proběhla v lednu, když reportovali o raketovém útoku na Dnipro, situaci v osvobozeném Chersonu nebo aktuální situaci na frontě v Bachmutu.
Historický vývoj ukrajinsko-ruských vztahů pak 14. února zmapuje historik Miroslav Breitfelder z katedry historie FPE ZČU. „Ukrajina neexistuje, tvrdí současná ruská propaganda. Ve skutečnosti však ukrajinské dějiny sahají až do raného středověku. Z velké části jsou i dějinami ukrajinsko-ruských vztahů, a to dějinami velmi dramatickými. Kdy se stali Ukrajinci národem? Kdy a jak se pokusili získat samostatnost? A proč je stále i v Čechách připomínám Stepan Bandera?“ představil obsah své přednášky Breitfelder.
Foto Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
