Pátek 1. 5. 2026 | Svátek má Svátek práce
Pondělí, 16. března 2026, 18:02
Ve věku 93 let zemřel v Plzni slavný škodovácký konstruktér František Palík. Jako šéfkonstruktér konstruktér stál u zrodu celé řady elektrických lokomotiv, které vyráběla plzeňská Škoda. Později zastával vysoké manažerské funkce. Byl prvním a největším propagátorem vysokorychlostní železniční dopravy, stal se prezidentem a zakladatelem Asociace vysokorychlostní železniční dopravy. Působil jako pedagog. Je autorem řady publikací a podílel se na desítkách patentů.
Chybělo málo, aby se František Palík věnoval jako konstruktér letadlům, která mu v mládí učarovala. Zajímaly ho ale také parní lokomotivy a těm dal nakonec přednost před letadly. Po absolvování Vysoké školy železniční v Praze nastoupil v roce 1958 na pozici výzkumného pracovníka do závodu Elektrické lokomotivy pod společností Škoda. Začal pracovat na zkouškách prvních turbínových lokomotiv a později i elektrických lokomotiv první generace. Mezi lety 1965 a 1970 vedl výzkum lokomotiv v závodě. V roce 1970 nastoupil do oddělení konstrukce lokomotiv a až do roku 1982 byl šéfkonstruktérem v témže oddělení. Během své kariéry uvedl do praxe více než 40 patentů.
Mezi lety 1982 a 1990 působil jako technický náměstek ředitele divize elektrických lokomotiv ve společnosti Škoda a následně působil ve skupině, která vedla projekt vysokorychlostního vlaku pro společnost Škoda. V roce 1991 odešel a stal se prezidentem a zakladatelem Asociace vysokorychlostní železniční dopravy. Roku 1993 založil společnost Vysokorychlostní a modernizované železnice Praha, později v ČKD Praha vedl konsorcium společností projektu Pendolino pro České dráhy. V roce 2002 na ZČU v Plzni začal přednášet o vysokorychlostní železnici.
Bohužel se František Palík nedožil zavedení vysokorychlostní železnice v České republice, po které nesmírně toužil a o kterou velmi usiloval.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Bohužel ne všechno se mu povedlo. Například zmíněná turbínová lokomotiva. Ta měla příliš vysokou spotřebu paliva a proto musela sebou vozit cisternu s palivem. Navíc byla příliš těžká a proto měla dovolenou přechodnost jen na omezený počet tratí. Navíc měla vysokou hlučnost a problémy s řazením převodů. Zkrátka to byl propadák.
Nebyla to jeho konstrukce, tehdy nastoupil jako mladý Ing. do týmu který turbínové stroje vytvářel. Více v autobiografii pana Palíka.
Snad se pan Palík v hrobě neobrací, ve Škodě Plzeň bylo vyrobeno celkem přes 5500 elektrických lokomotiv. Poslední model 109E (Zátopek) se již bohužel nevyrábí a žádný další model není v dohledu, skupina PPF ukončila výrobu lokomotiv v Plzni a nyní pracuje na úpném ukončení značky Škoda, kterou prodává VW s výhradním použitím pro auta.
Poslední model lokomotivy na které se pan Palík podílel byl asynchron řady 169. E 109 není zrovna povedený stroj na rozdíl od konstrukcí velkého konstruktéra.
