Vedení města Plzně chystá nový průtah městem, který převede silnici I. třídy z její současné trasy Klatovskou a Karlovarskou třídou do nově upravené trasy v úseku Sukova – Borská – Přemyslova a na nově vybudovanou estakádu přes řeku Mži až k ulici Karlovarská. Cílem projektu je zklidnit provoz na Karlovarské třídě, v sadech Pětatřicátníků a na Klatovské třídě. Kritici projektu ale tvrdí, že stavba průtahu nedává smysl a do centra města naopak zpět přivede více automobilů.
Projekt by měl být hotový do roku 2033. „Podle odborníků na sebe nová estakáda stáhne až 18 tisíc automobilů denně. Spodní části Karlovarské třídy ulehčí až o 13,5 tisíce vozidel, sadům Pětatřicátníků o 7,4 tisíce vozidel denně. Tento projekt podporujeme i proto, že je obsažen v platném územním plánu z roku 2016 a je zahrnut také v zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje. Začínalo se čtyřpruhovou komunikací s mimoúrovňovými křižovatkami, nyní se v úseku Borská – Přemyslova – Karlovarská plánuje pouze komunikace dvoupruhová s úrovňovými křižovatkami a úrovňovým přecházením,“ přiblížil náměstek primátora pro dopravu Aleš Tolar (STAN).
S tím ale nesouhlasí bývalý náměstek primátora pro dopravu a nyní opoziční zastupitel Michal Vozobule (TOP09) a říká: „Navrhované řešení nacházejí v tom, že se trasa silnice I. třídy posune o pár stovek metrů. Je to úplně slepá vývojová větev, která nedává smysl. Naopak dostanou více vozů do centra města, Klatovské to uleví jen částečně. Přesune se ta doprava pouze do jiné části centra. Podle všech strategických dokumentů je to centrální oblast. A zejména oblast kolem autobusového nádraží se má do budoucna rozvíjet. Takto se tam jen zvýší hluk i neprostupnost toho území. Jsme jediné město v republice, které po státu (ŘSD) chce, aby mu postavil nový průtah. Všichni chtějí jen obchvaty.“
Náměstek Tolar argumentuje tím, že má město k dispozici analýzu dopadu výstavby estakády na dopravní situaci ve městě. „Matematický model simuloval dopravní zátěž po stavbě estakády a porovnával ji se současným stavem. Dle analýzy bude mít přeložení komunikace největší efekt, přinese největší zklidnění Karlovarské a Klatovské třídy,“ říká Tolar. Analýza ovšem na druhou stranu připouští, že by se po výstavbě estakády mohlo zhruba 2300 vozidel vrátit ze Západního okruhu k cestě městem. Nejde však o množství, jež smysl okruhu znehodnotí.
„Navíc nová silnice povede mimo obydlené části, Klatovská díky tomu bude bezpečnější a přívětivější. Počítáme s její úpravou, zmenšením prostoru pro auta a snížením jejich rychlosti, s omezením průjezdu pro kamiony, vybudováním více přechodů, cyklistických pruhů a dalšími opatřeními. Toto je možné realizovat, až Klatovská přestane být silnicí I. třídy, tedy, až se silnicí I. třídy stane estakáda,“ doplnil Aleš Tolar.
Podle slov Michala Vozobule navrhované řešení do centrální oblasti přivede mnohem více aut ze Západního okruhu, než kolik uvádí studie, protože by to pro motoristy bylo opět výhodné. „Auta by se tak vrátila do horní části Karlovarské, doprava by stoupla na Lidické. Není potřeba budovat průtažnou komunikaci jinou částí centra. Úplně jednoznačné řešení je posílení okruhů a dodělání Východního okruhu,“ říká zastupitel Vozobule.
Klatovská třída je dle statistik dopravně nejméně bezpečným místem Plzně s nejčastějšími tragickými nehodami, většinou srážkami aut s chodci. Kvůli výstavbě nové komunikace je k demolici určeno několik už spíše vybydlených domů v Kalikově a Kotkově ulici, a to kvůli úpravě křižovatky s Přemyslovou a Radčickou ulicí. Co se týká zeleně, dotkne se estakáda Lochotínského parku, avšak jen jeho okraje. Zásah do zeleně nebude zásadní, protože estakáda povede přes údolí, silnice bude vybudována na pilířích.
Foto Dominik Svoboda
