Bývalý policista s kamarádem usmýkali za autem mladého muže, za vraždu jim soud uložil 13 let vězení

Aktuální rozsudek není pravomocný, oba obžalovaní se proti němu na místě odvolali. Podle obžaloby pachatelé šestadvacetiletého muže nejprve muže zbili. Při výprasku utrpěl nejprve zlomeninu stehenní kosti a řadu dalších zranění, vzhledem k opilosti neměl šanci se bránit. Potom ho těžce zraněného přivázali za nohy pomocí lana za osobní automobil a více než dva kilometry ho smýkali po silnici. Na začátku smýkání byl při vědomí. Na konci utrpení mělo jeho tělo na mnoha místech obroušené kosti, rozsáhlou ztrátu tkáně, utrpěl pohmoždění mozku, otok mozku i plic. Naprosto zohavené tělo pak nechali ležet u silnice, kde muž zemřel v nepředstavitelných bolestech na devastující mnohočetná poranění.

K soudu se případ vraždy dostal poprvé až po více než deseti letech po spáchání. Krátce po činu sice policie a policejní inspekce podezírala tehdejšího policistu, kvůli nedostatku důkazů ale vyšetřovatelé věc odložili. Až deset let po vraždě se přihlásil svědek, který vypověděl, jak v kritický den viděl auto vláčející za sebou člověka. Uvnitř vozu seděli tři lidé, svědek viděl a poznal dva z nich.

Svědek nevěrohodný i věrohodný

Svědectví muže, který vypovídal jako utajený, vedlo v roce 2018 k zadržení obou mužů a bylo i hlavním důkazem obžaloby. Krajský soud ale předloni obžalované osvobodil, protože výpověď svědka označil jako velmi nevěrohodnou a nedostačující pro odsouzení. Navíc soud dospěl k názoru, že judikatura dovozuje, že výpověď utajeného svědka nemůže být výhradním či převážným podkladem pro rozhodnutí o vině. Vrchní soud v Praze naopak ve svém výroku mimo jiné konstatoval, že výpověď korunního svědka považuje za věrohodnou.

Soud vyslechl mimo jiné svědky, kteří se před lety zabývali vyšetřováním vraždy. Svědek, který tehdy věc řešil jako příslušník policejní inspekce, uvedl, že Martin N. byl podezřelý už ve velmi rané fázi vyšetřování. Vedla k tomu jeho předchozí neshoda se zavražděným mužem i rozpory v jeho výpovědích. Inspekce a kriminalisté prověřovali veškeré okolnosti a souvislosti, svědek si ale nevybavil, že by se vyšetřování ubíralo i jiným směrem.

S Martinem N. byl původně podezřelý i další policista, toto podezření se ale brzo vyvrátilo, řekl svědek. Další ze svědků, tehdy kriminalista krajského ředitelství policie, si už mnoho detailů nepamatuje. K osobě Martina N., jako k možnému podezřelému tehdy podle něj vyšetřovatelé dospěli na základě zjištěných poznatků a místní znalosti chebských policistů.

Bouda u vraha

Obžalovaní od začátku tvrdili, že s vraždou nemají nic společného. Hrůzný čin se stal už v listopadu 2008, ale dvojici podezřelých zadržela policejní zásahová jednotka až v roce 2018. Do té doby si oba muži žili poklidným životem, i když všichni v Aši byli přesvědčeni o tom, že vraždu mají mít na svědomí právě oni. Od začátku totiž patřili mezi hlavní podezřelé, byli ve vazbě, ale chyběly důkazy. Policie proto věc odložila a oba muži se dostali na svobodu. Mezitím obávaný Martin N. odešel od policie a otevřel si v Aši kiosek s občerstvením, kterému místní neřekli jinak než „Bouda u vraha.“

Nový zásadní důkaz se objevil až po letech, kdy se přihlásil svědek. U soudu opakovaně vypověděl, že v kritickou noc viděl auto s oběma muži a dalším neznámým člověkem, jak po cestě u přehrady vláčí za vozem tělo. Tehdy se prý domníval, že je to nějaká legrace a postava je jen nějaká figurína. K výpovědi se odhodlal až po deseti letech, neboť se prý dříve bál, protože Martin N. byl obávaným policistou. Také se v něm prý jako ve věřícím člověku hnulo svědomí. Obžalovaní strávili po zadržení v roce 2018 ve vazbě 17 měsíců, souzeni už byli na svobodě.

Motivem popravy měla být žárlivost

Důvodem hrůzného činu měla být podle obžaloby žárlivost! Policista Martin N. nemohl přenést přes srdce, když jeho tehdejší přítelkyně a současná manželka tančila na diskotéce se svým kolegou z práce. Obžalovaný připustil, že pozdější oběť potkal v jednom baru, kde ho viděl ve stavu značné opilosti. Když prý mladý muž upadl z barové stoličky, pomáhal ho zvednout. Odtud prý také pochází pachová stopa. Z baru pak měl Martin N. odejít na diskotéku, kde se potkal se svojí přítelkyní. „Společně jsme se tam bavili, domů jsme odešli spolu,“ řekl obžalovaný a odmítl, že by na této diskotéce potkal i spolupracovníka jeho přítelkyně.