Archeologové z Plzně zkoumají zaniklé město kousek od Říma, jedná se o světový unikát

Podle děkana Davida Šance je velkým úspěchem, že fakulta získala koncesi na archeologické bádání v Itálii. „V Itálii je to velmi významný výzkum, protože se nacházíme v periférii Říma a jsme v samotném centru římské říše v dobách jejího největšího rozkvětu. Takže všechny události, které říši formovaly, ať už punské války nebo nájezdy ze severu, se odrážely i v té naší lokalitě. A právě tím, že je zkoumaná část uchráněná před moderní zástavbou, tak my k těm událostem v archeologickém smyslu slova máme přístup, na rozdíl třeba od centra Říma, který je zcela překrytý moderními budovami," uvedla Klára Preusz.

Archeologové z Plzně objevili v Kyrgyzstánu sedm sídlištních pahorků na Hedvábné stezce

Čtvrtek, 4. listopadu 2021, 17:00Společnost

Při výzkumné expedici do jižního Kyrgyzstánu nalezli archeologové Fakulty filozofické (FF) Západočeské univerzity v Plzni sedm sídlištních pahorků. Ty poskytují obraz o životě na známé euroasijské Hedvábné stezce od 1. tisíciletí před Kristem....

Lokalitu odhalují také studenti ZČU, kteří na místě spolupracují s archeology, italskými studenty a s místními dobrovolníky. Lokalita je podle archeoložky příkladem opevněné přímořské římské kolonie založené v roce 264 před naším letopočtem na dobytém etruském území a primárně určené k obraně pobřeží v začínající první punské válce mezi Římem a Kartágem. „Všechny obdobné pevnosti, jako byla římská Ostia, Fregenae, Alsium, Punicum, byly během císařského období zcela přestavěny či později zničeny mladší zástavbou," uvedla.

Kromě 120 metrů hradby, bran a kasáren bývalé pevnosti tam archeologové odkrývají i císařskou vývojovou etapu, kdy bylo městečko doplněné například o lázně, fórum a divadlo. Zánik lokality koresponduje se zánikem Říma v pátém století našeho letopočtu (zhruba rok 466), řekla Preusz. Hypotéz je několik. Kvůli tomu, že bylo město na výhodné obchodní pozici, ale takzvaně na ráně, a mohly tam vznikat časté konflikty, nebo se tam rozšířily mokřady a lidi vyhnal obtížný hmyz. „Lokalita se zemědělským charakterem se znovu osídlila až po druhé světové válce," přiblížila Preusz. Developerská činnost ale změnila její velkou část na moderní letovisko. Výzkum se odehrává na čtyřhektarovém pozemku soukromníka, který odmítl velký pozemek prodat a teď patří městu.

Pejskaři našli při procházce lesem stovky mincí z doby Karla IV., lidé teď mají jedinečnou šanci poklad spatřit

Středa, 20. dubna 2022, 16:31ZprávySpolečnostTachovsko

Nedražický poklad obsahuje celkem 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století. Ve své době by se za to dala pohodlně koupit celá vesnice. Nedávný nález nedaleko kladrubského kláštera patří mezi největší v Čechách a byl dílem úplné náhody. Blýskavé...

Počátky města jsou spojovány se stavbou cesty Via Aurelia, dnes v katastru obce Santa Marinella. Systematický výzkum římské kolonie začal v roce 2010 z iniciativy muzea a francouzských univerzit Lille a Amiens. První nálezy z vykopávek, které inicioval papež, jsou už z 18. století a tvoří část sbírek vatikánských muzeí. Plzeňští archeologové už při systematickém zkoumání vnitřního členění zaniklé kolonie objevili část veřejných lázní z Trajánského období a cisternu napojenou na kanalizaci. Mezi tisíci nálezy je běžné i luxusní keramické zboží, mozaiky, bronzové hřebíky a háčky na ryby i mince. Vzácné jsou patka sloupu, fragment prstu a oka ze sochy v životní velikosti, 150 mincí z 3. až 5. století. Unikátním nálezem, který se v místě desítky let nestal, je nález fragmentu ruky v životní velikosti. Šlo zřejmě o sochu císaře Aurelia. Exponáty pomohou přesně datovat období, kdy byly lázně využívány a kdy zanikly. Končí v muzeu. Výzkumníci vydali už pět vědeckých publikací.

Podobně jako řada jiných bylo území zpustošeno drancovacími nájezdy v době renesance, kdy měla elita zájem o antické sochy. Mnoho z nich skončilo v 15kilometrových chodbách vatikánských muzeí, ale neví se, odkud jsou.