Bezmála tři roky byl kostel v Dolní Lukavici bez střechy a své typické báně. Krásu ji znovu vdechli tesaři přímo před zraky místních obyvatel, novou konstrukci dávali totiž dohromady na trávníku před kostelem. Památka z druhé poloviny 13. století prochází už od roku 2008 rozsáhlou rekonstrukcí a rozhodně ještě není u konce.
Dřevomorka, rozpadající se dřevěné trámy a oblíbené místo hnízdících holubů. Na kostelní báni se zub času významně podepsal, a tak bylo nutné jí věnovat náležitou péči. První velké manévry se v obci na jižní Plzeňsku odehrály v červnu 2019. Z věže na zem dostal jeřáb několikatunovou báň během pěti minut. Věžičku poté podrobně prozkoumali pracovníci specializované firmy i farář, který doufal, že tam najde uschovanou schránku se vzkazem pro budoucí generace. Bohužel nepochodil. Od té doby byla konstrukce báně před kostelem a jak se ukázalo, bylo nutné vyrobit zcela novou.
Na nové báni pracovali tesaři na trávníku před kostelem, foto: Vojtěch Benedikt Krejčí, Biskupství plzeňskéPo více než dvou letech se na místo činu opět vrátil jeřáb a zbrusu novou báň vrátil na místo. Historickou událost si nenechala ujít řada místních obyvatel. Do takzvané makovice starosta Vítězslav Opálko vložil poselství obce, zprávu a informace o kostele a jeho rekonstrukci přiložil farář Peter Hermanovský a poslední vzkaz zanechal stavební technik Rudolf Faust, který do schránky uložil smlouvu o dílo, fotografie Národního památkového ústavu a jeden výtisk novin. Samotná akce trvala zhruba šest minut. Po osazení báně ještě hodinu a půl probíhaly ukončovací práce na samotné věži.
Starosta obce i farář pak přiznali, že měli trochu strach, aby někdo neukradl měděné plechy, které dostala dřevěná konstrukce před kostelem. K jejich radosti i překvapení se jich ale nikdo ani nedotkl.
„Bylo to poprvé, kdy jsem něco takového viděl. Mám radost, že se to povedlo, protože jsme zpočátku měli obavy, aby nedošlo ke krádeži měděných plechů, což se často stává. Mám pocit, že si to místní vzali za své a stavbu hlídali. Tímto jim patří můj dík,“ doplnil farář. Práce na kostele ale ještě zdaleka nekončí. Plzeňské biskupství má na stole další plány, například na opravu interiéru věže.
Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven pravděpodobně ve 2. polovině 13. století. Z původního gotického kostela se zachovalo obvodové zdivo lodi a snad i věž nebo alespoň její základ. První písemná zpráva ke kostelu se vztahuje k roku 1352. Výraznou roli při barokní úpravě a rozšíření kostela v 18. století sehrál Ferdinand Matyáš Morzin, který působil jako tajný rada a hejtman plzeňského kraje. V roce 1725 se přestěhoval do Dolní Lukavice a obec si velmi zamiloval. Před svou smrtí si přál, aby jeho srdce spočinulo v lukavickém kostele a tělo v rodinné hrobce u sv. Tomáše v Praze. Zemřel 22. října 1763 a srdce bylo do takzvané srdeční hrobky v kostele sv. Petra a Pavla v Dolní Lukavici uloženo již následujícího dne.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
