Divočáci dělají v lesích milionové škody. Čeští vědci na ně hledají repelent
Divočáků ve střední Evropě dlouhodobě přibývá a jejich přítomnost má významné ekonomické dopady na vlastníky lesů. Prasata totiž vytahují a poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Podle vědců z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU) způsobují divočáci v České republice škody za desítky milionů korun ročně.
Divoká prasata, která trápí evropské lesníky, se na sazenice stromků vrhají nejčastěji do čtyř týdnů po výsadbě. Na druhu dřeviny přitom vůbec nezáleží. Podle Jiřího Kamlera z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU dochází v nejpostiženějších lokalitách k poškození až osmdesáti procent sazenic. Data získali vědci z rozáhlého dotazníkového šetření mezi vlastníky lesů, experimentů i vlastního průzkumu rozsahu škod v modelových oblastech.
„Na základě získaných údajů jsme odhadli, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun," uvedl Kamler. Řešením rozšířeného problému je podle odborníků kromě redukce populace divokých prasat také monitorování a ochrana čerstvě založených kultur. Proč se sazenice dostávají do hledáčku divočáků, ale zatím jasné není.
Brněnští vědci se nyní soustředí na hledání vhodných repelentů, které divočáky odpudí. Dosud vyzkoušeli přírodní látky na bázi paprik či pepře. Nejlépe zafungoval repelent na bázi hřebíčku, nevýhodou ale byla jeho vysoká cena. Nyní je ve vývoji jiná levná a účinná látka, která má na divoká prasata repelentní účinky. „Zatím ji ale vzhledem k jednáním s případnými výrobci nemůžeme zveřejnit," řekl vědec.
Aktivity divočáků zhoršují lesníkům vyhlídky na úspěšnou obnovu lesních porostů, které se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Jen Mendelova univerzita v Brně loni ve svých lesích vysadila asi milion nových dřevin. Oproti ostatním vlastníkům lesů přitom byly její lesy postiženy jen minimálně, protože jejich druhová skladba je pestřejší.
