Správa železnic pokračuje v komplexní opravě památkově chráněné výpravní budovy plzeňského hlavního nádraží. Objekt dostane novou střechu, fasádu a okna. Velké změny a úpravy se chystají také v interiéru. Práce začaly už letos v květnu a rozdělené budou na 16 etap. Hotovo by mělo být do konce roku 2023.
„Stavba navazuje na modernizaci nástupišť a dalších částí stanice, která proběhla v minulých letech. Hlavní bude celková rekonstrukce výpravní budovy. Bude zahrnovat především opravu střešního a obvodového pláště a úpravy vnitřních prostor v přízemí a patře odbavovací haly pro zlepšení služeb pro cestující," vyvětlil generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda.
V současné době jsou stavební práce v plném proudu. Pracuje se například na hlavním schodišti spojujícím přízemí s horní halou, kde budou nově eskalátory a výtahy. Proměnou prochází také infocentrum, mezinárodní pokladny, nájemní prostory po obou stranách hlavního schodiště a výměníková stanice. „Do konce letošního roku bude probíhat restaurátorský průzkum a začna výstavba nových konstrukcích ve vybouraných prostorech. Hlavní objem stavebních prací začne v lednu příštího roku,“ říká mluvčí SŽ Radka Pistoriusová.
V hale přibudou eskalátory, zdroj vizualizace: Správa železnic
Hlavní hala bude mít nové osvětlení a kamery. Součástí orientačního a informačního systému budou hlasové majáčky pro nevidomé a indukční smyčky pro sluchově postižené. Lidé se také nemusí bát toho, že by sochy hutníka a železničáře zmizely. Po dokončení rekonstrukce se vrátí zpět do vestibulu plzeňského hlavního nádraží.
„Rekonstrukce je opravdu velmi rozsáhlá. Z poslední doby se takhle rekonstruuje jedině Praha, České Budějovice a Pardubice,“ uvedl dnes při slavnostním zahájení stavby ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Plzeňský kraj podle něj velmi dobře řídí dopravu, dokáže plánovat, komunikovat se státem, SŽ, a to nepoliticky. „Neruší žádné lokálky, naopak investuje do dalších vlaků, nehádá se o zdroje," uvedl ministr.
V dubnu 1945 dostala budova minimálně dva přímé zásahy při mohutném náletu britského RAF. Po válce se uvažovalo o totální demolici, neboť tlaková vlna výbuchu nadzvedla a posunula ocelovou konstrukci kopule o 15 centimetrů. Nakonec se ji však mostaři ze Škodovky vrátili na původní místo. Výzdoba budovy ale byla při provizorních opravách značně zjednodušena a upravena.
„Oprava budovy je nezbytnost. Pro lidi je důležitá spíš kvalita vlaků, ale ta budova už to potřebuje," řekl náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Podle něj určitě naláká nové cestující ne železnici. „Asi nejvíc cestující trápí, co se děje v prostoru přednádraží, což je velmi složitý boj," řekl. Omezit počet problémových osob lze podle něj jen represí.
Náměstek hejtmanky Pavel Čížek (STAN) připomněl, že je kladen velký důraz také na pohodlí cestujících. Ať už z pohledu jednoduchého nákupu jízdného nebo na komfort v moderních soupravách. „V letošním roce vyjedou nové vlaky na Beroun a Klatovy. Také jsme se domluvili s Karlovarským krajem a také tímto směrem vyjedou další čtyři nové vlaky,“ uvedl.
„Památkově chráněná není jen samotná budova, ale také terasy, kamenné zdi i celý přednádražní prostor. Letos po 113 letech od dokončení výpravní budovy konečně začíná její dlouho očekávaná rekonstrukce. Nejpodstatnějšími změnami oproti současnému stavu bude doplnění chybějící bohaté výzdoby zastřešení kupole na její exteriérové straně do původní podoby. Zásadní proměnou projde nepůvodní horní hala, která bude zcela nová, moderní, vzdušná, dokonale prosvětlená přirozeným světlem,“ připomněl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.
Budova Hlavního nádraží poškozená po náletu 17. dubna 1945, zdroj: Vrtulnik.cz
Dnešní rozsáhlá reprezentativní nádražní budova byla postavena v roce 1908. Projekt vypracoval architektonický atelier při vídeňském ministerstvu železnic vedený architektem Karlem Immerem. Stavební práce tehdy provedla stavební firma plzeňského architekta Rudolfa Stecha, autora řady honosných domů v Plzni. Proslavila ho zejména spolupráce s významným českým malířem Mikolášem Alšem, který pro Stechovy domy navrhoval sgrafitovou výzdobu.
„Nádražní budova je významnou památkou z období přelomu stylů romantického historismu a secese. Po urbanistické stránce je velmi atypicky pojatá, neboť výpravní budova je umístěna ostrovně uprostřed kolejiště. Dalším unikátem je skutečnost, že cestující vstupují do budovy o jedno podlaží níže, než je kolejiště a nemusejí tak složitě překonávat tzv. ztracené spády. Tím plzeňské nádraží předběhlo dobu. Dnes se u nově projektovaných stanic vysokorychlostních tratí ve světě používá obdobný systém, kdy kolejiště je vždy v jiné výškové úrovni, než vstup do budovy,“ popsal Zoch.
Město Plzeň minulý měsíc za 25 milionů korun zkulturnilo prostor u bočního vchodu na nádraží, vedle autobusového terminálu. Postavilo tam Palubu Hamburk, tedy vyhlídkovou dvanáctimetrovou věž, pobytové schody, lavičky a terasy, stánky s občerstvením a infocentrum. Boční vchod ze Šumavské ulice je už několik let frekventovanější než hlavní vstup s parkovištěm.
Úterý, 13. července 2021, 13:05
Místo, kterému Plzeňané nelichotivě přezdívali “ukrajinské parkoviště“, je již minulostí. Nevzhledná lokalita u vlakového nádraží se totiž během pár měsíců proměnila v prostor, kde se lze občerstvit, vylézt na dvanáctimetrovou věž nebo odložit kolo...
SŽ dále vyhlásila výběrové řízení na firmu, která zrekonstruuje další památkově chráněný nádražní objekt v Plzni-Jižním Předměstí, druhé největší a nejvytíženější stanici ve městě ve směru na Domažlice a Cheb. Stavba nejvíce za 95 milionů Kč by měla začít letos v říjnu a potrvá dva roky. Na budově, která byla otevřena v roce 1921, se opraví střecha, fasáda, vymění okna a dveře, zastaralé rozvody a upraví veřejně přístupné prostory. Nový bude výtah na nástupiště, veřejná WC a informační systém.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
