Dvě party labutích mláďat přišly o své rodiče. Hledá se vhodné ubytování pro šest opeřených sirotků

„V pondělí v podvečer mi střídavě volají obyvatelé Starého i Nového Pařezova u Postřekova, že téměř uprostřed vsi pochodují tři bezprizorní mláďata labutě velké bez rodičů. Jedu na lokalitu i s dronem a v mapách studuji jak Postřekovskou rybniční soustavu, tak Černý potok či rybníčky u Pařezova. Tajně doufám, že někde na potoce najdu rodiče s ornitologickými kroužky a dalšími mláďaty, jak se přesouvají z rybníka na rybník a tři labuťata jim vrátím,“ popsal jeden z mnoha výjezd šéf záchranné stanice Karel Makoň.

Bohužel ani po dvou hodinách usilovného pátrání se nepodařilo najít labutí rodinu. Tři mláďata tak chtě nechtě putovala do plzeňské záchranné stanice.

„Chov labutí v zajetí ještě k tomu na poměrně malé vodní ploše s komplikovaným oběhem vody a složitou filtrací má své limity. Zhruba tak po měsíci se filtrace ucpe trusem a granulemi tak, že přestává fungovat. Přičteme-li k tomu skutečnost, že ve voliéře je už jedna odchovaná kachna divoká a jedna rovněž odchovaná husa velká, je to pět ptáků produkujících denně půl kýble kašovitého trusu,“ vysvětluje problémy chovu Makoň.

A aby toho nebylo málo, o jen o několik dní později přivezli záchranáři do stanice z celodenního monitoringu a kroužkování labutí další tři labutí mláďata. Ta se pohybovala již týden bez rodičů na rybníku v oboře u Polžic a Horšova nedaleko Horšovského Týna. „Rodiče nikde, nejmenší mládě má poraněné pravé oko a bez rodičů tak malým mláďatům dávám venku v přírodě maximálně týden či dva,“ konstatoval šéf stanice.

Ani v tomto případě není známo, co se vlastně na lokalitě stalo, případně kdo, či co, stojí za ztrátou obou rodičů. Každopádně pravděpodobnost, že by rodiče mláďata úmyslně opustili je malá. V současné době tedy pobývá na stanici celkem šest bezprizorních labutích mláďat, pro která nutně pracovníci stanice shání náhradní bydlení. Ideální by byl větší, ovšem řádně oplocený rybníček s travnatou plochou, rákosinou a vhodným výlezem z vody. Pokud by byl na rybníku ostrůvek, tak by to byla úplná pecka. Labutě je samozřejmě možné rozdělit po třech na dvě skupiny.

„Zkrátka, hledáme kolegu, který by si chtěl nechat dobrovolně zničit přírodní rybníček touto partou. Hledáme někoho, kdo vlastní, či má proti liškám oplocenou a adekvátně zabezpečenou vodní plochu, bez norka. Granule na dokrmení mláďat dodáme, ornitologické kroužky rovněž a před zimou bychom ptáky přesunuli na hromadné zimoviště, pokud by z rybníka neodletěli sami. Pokud by se našel bezpečný zámecký park či jiný vhodný objekt, kde by mohly labutě na adekvátní vodní ploše dorůst, hodně by to nám i labutím pomohlo,“ dodal Karel Makoň.

Případní zájemci se mohou ozvat na adresu ptactvo@desop.