Přes 150 adopcí čápů bílých i černých s prokázanou úspěšností 97 procent má na svém kontě za 30 let činnosti plzeňský Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva. V rámci projektu druhové ochrany se věnuje čápům hlavně na území Plzeňského a Karlovarského kraje. Třicet mláďat čápů se vylíhlo z vejce v líhni a mláďata se také podařilo úspěšně adoptovat do hnízd jiných čapích rodin. Kroužkování letošních mláďat je v aktuálně v plném proudu. I letos pracovníci spolku provedli několik úspěšných adopcí.
„Za třicet let nám „prošlo“ rukama, řešili jsme, kroužkovali či zachraňovali přes 1500 čápů! Tři mláďata a tři dospělé jedince jsme také minimálně jeden rok sledovali satelitní vysílačkou. Několik adoptovaných mláďat dnes prokazatelně hnízdí a má své rodiny! Dále jsme také opravili, zrekonstruovali a řešili přes 300 čapích hnízd,“ říká šéf spolku i plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.
Vedle těchto úspěchů pak smutně působí nedávno zcela zbytečně vyvolaná hysterie veřejnosti kolem kamerového přenosu z čapího hnízda z Oseku u Rokycan, která rozpoutala neuvěřitelnou debatu na všech úrovních odborného, mediálního i sociálního světa. Poprask na sociálních sítích vzbudil záznam z webkamery u základní školy v Oseku. Čapí samice tam několik dní trýznila jedno ze svých tří mláďat. Po několika dnech mladý čáp zahynul. Mnoho lidí na sociálních sítích začalo okamžitě pranýřovat místního zástupce záchranné stanice živočichů za to, že nezakročil.
„Vše, co se na hnízdě odehrálo, bylo a je čistě součástí přirozeného přírodního vývoje zvláště chráněného živočicha, který je zcela zásadní pro zachování zdravého rodu a celé populace čápa bílého! Proto také nebyl nejmenší důvod do tohoto procesu jakkoliv zasahovat. Jediné, co jsme mohli a o co se kolega Pavel Moulis celou dobu snažil, bylo stále dokola vysvětlovat, že jde opravdu o záležitost, do které člověk nemá morální, věcné, ale ani zákonné právo zasahovat,“ zdůraznil Makoň.
„Po zralé úvaze, dohodě s provozovatelem a hlavně tomu co někteří lidé předvedli, už nebude kamera na hnízdě v Oseku nikdy zapnuta a po hnízdění čápů bude z hnízda odstraněna. Naštěstí kauza Osek se populace a samotných čápů bílých zas až tak nedotkla, a tak i my jsme řešili a zasahovali i na jiných místech a lokalitách,“ konstatoval šéf záchranné stanice.
Za uplynulý měsíc se podařilo odborníkům ze spolku okroužkovat 24 nových mláďat. Letos jich okroužkují kolem stovky, což je oproti předchozím rokům také více. Nelze okroužkovat všechna, k některým hnízdům není možný přístup. Sedm čapích mláďat se dávalo do jiných hnízd k adopci. Při kontrole těchto hnízd bylo nalezeno pouze jedno uhynulé mládě, u kterého se adopce nevydařila. Ostatním se daří velmi dobře a náhradní rodina je přijala.
Na řadě hnízd jsou letos čtyři až pět mláďat, což je oproti předchozím letům výrazně více. I když čápata přežila první týdny života, vyhráno ještě nemají, čeká je první nácvik létání a nástrahy, jako jsou například dráty elektrického vedení nebo nebezpečí srážky s dopravními prostředky. „Letos to zatím vypadá, že po deseti letech je u čápů bílých větší vzestup počtu mláďat. Letos máme obsazeno o jedno hnízdo navíc, rodilo se ale víc mláďat,“ vysvětlil Makoň.
Dvě mláďata má nejslavnější česká čápice Kryštofa, sídlící na hnízdě na návsi v Polžicích na Domažlicku. Její loňskou dobrodružnou cestu do zimoviště v africkém Senegalu i letošní návrat jsme mohli sledovat v přímém přenosu díky vysílačce zaznamenávající pohyb. Tu má čápice od léta 2020 umístěnou na zádech. „Původně se na hnízdě čapí pár střídal v sezení na čtyřech vejcích, ale při kroužkování 2. 7. 2021 nasadil kolega Miloš Paisker kroužky pouze dvěma mláďatům. Navíc Kryštofě přestala fungovat satelitní vysílačka, a tak již několik týdnů nemáme žádné podrobnější informace o jejím pohybu a průběhu hnízdění,“ dodal Karel Makoň.
Foto Karel Makoň / Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva DESOP
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
