Obyvatele Domažlicka znepokojila informace, že se tam v blízkosti obce Rybník pohybuje vlk

Bohužel pořízené záznamy nejsou dost kvalitní, aby bylo možné s jistotou potvrdit, zda je sledovaným zvířetem skutečně vlk, a nikoli třeba jen toulavý pes. AOPK ČR proto začala území podrobněji monitorovat, aby zjistila, o jaké zvíře se jedná. Zároveň také chce sledovat jeho chování.

„Samotné přiblížení vlka na vzdálenost menší než 30 metrů, zvláště pokud je pozorovatel v autě, ještě nemusí být projevem nepřirozeného chování. Vlci ve dne špatně vidí a může se stát, že hned nerozeznají člověka, kterému se jinak raději vyhnou. Opakované pozorování zvířete v blízkosti lidských sídel však vyžaduje naši pozornost,“ popisuje Milena Prokopová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlci se v Českém lese vyskytují od roku 2017. Dosud se pohybovali především v lesích a lovili převážně lesní zvěř. Díky tomu jsou škody na hospodářských zvířatech v CHKO Český les ve srovnání s jinými oblastmi s výskytem vlků minimální. Občas jsou pozorováni také na pastvinách, ale v bezprostřední blízkosti lidských obydlí jen velmi výjimečně, a zatím nikdy ne opakovaně. Dosavadní způsob života vlků v Českém lese je tedy ve vztahu k člověku nekonfliktní.

„V místech, kde vlci žijí, je potřeba dodržovat několik pravidel, abychom předešli rizikovým situacím. Klíčové je, aby si vlci nezvykli na přítomnost člověka, neměli by se třeba lákat na potravu kvůli focení či pozorování. Zbytky jídla či uhynulá domácí zvířata by neměla volně ležet venku. Vlk se totiž jako velmi inteligentní zvíře snadnému získávání potravy rychle naučí a dokáže tuto znalost předat i svým potomkům a dalším členům smečky,“ vysvětluje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka obecného.

Rozhodně není také vhodné, aby ve vlčím teritoriu volně pobíhali psi. Vlci je totiž vnímají jako konkurenty a mohou na ně zaútočit. Všechna uvedená opatření AOPK ČR doporučuje uplatňovat obyvatelům i návštěvníkům obce Rybník.

„Pokud se s vlkem setkáte, informujte nás o tom prosím na některém z níže uvedených kontaktů, případně na e-mail vlk@nature.cz. Každá zpráva je důležitá pro vyhodnocení a stanovení dalšího postupu,“ uzavírá Milena Prokopová.

Vlkům se v Česku začíná dařit

Populace vlků se v Česku v posledních letech zvyšuje. Například na Šumavě se vlci sporadicky objevovali v nedávné historii. Až kolem roku 2016 zde vzniklo trvalé osídlení. To vytvořil smíšený evropský pár, k samci prokazatelně pocházejícímu z Itálie se přidala samice, jejíž původ je z populace na pomezí Polska a Německa.

„Vytvoření smečky jsme zaznamenali v polovině roku 2017. Rozmnožování se potvrdilo i letos, kdy jsme zaregistrovali také vytvoření druhé vlčí smečky na území Šumavy a Bavorského lesa. Je možné, že odchycená samice je potomek zmíněných rodičů, tvořící základ první šumavské smečky,“ říká Oldřich Vojtěch z NP Šumava.

V současnosti se v ČR nachází nebo sem zasahuje okolo 18 vlčích teritorií. Populace vlků v posledních letech vzrůstá zejména s expanzí populace z Německo-Polského pomezí. Zdrojem vlků ve střední Evropě jsou i slovenské Karpaty na česko-slovenské hranici. Telemetrický výzkum vlků probíhá i v sousedních zemích několik označených vlků běhá v Sasku nebo sousedním Rakousku. Pikantní je, že jeden v Rakousku označený vlk přeběhl až na Karlovarsko, kde v letošním roce vytvořil nové teritorium.

Sledování vlků ukáže, jak moc škodí chovu hospodářských zvířat

Hlavní kořistí vlků je především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Ta tvoří 98 procent vlčího jídelníčku. Pro údržbu krajiny má neoddiskutovatelný význam také chov hospodářských zvířat. AOPK ČR proto připravila Program péče o vlka, který popisuje kroky, jak snížit konflikty, která návrat vlků do naší krajiny přináší. AOPK ČR také spolupracuje s chovatelskými svazy, připravila standardy pro zabezpečení stád, pomáhá s administrací dotací, prosadila navýšení kompenzací za škody.