Lidé mohou opět obdivovat krásu katedrály, historiky během rekonstrukce v mnohém překvapila
Výrazně světlejším, jasnějším a zářivějším dojmem působí interiér katedrály sv. Bartoloměje na náměstí v Plzni, která se po tříleté rekonstrukci za víc než 100 milionů korun opět otevírá veřejnosti. Na stavbaře a restaurátory také čekala řada překvapení, například nalezené střely z druhé světové války, o kterých neměl nikdo ani ponětí. Katedrála dostala také řadu novinek jako je nové osvětlení, křeslo pro biskupa, restaurované vyhřívané lavice a zpřístupněné je také unikátní podkroví.
„Vevnitř bylo rekonstruováno naprosto všechno, tady nemáme metr čtverečný, na který by se nesáhlo. Začalo se čistěním stěn a sloupů, postavilo se postupně lešení napřed v kaplích, pak v jižní, severní lodi, v presbytáři a nakonec ve střední lodi," popsal architekt Jan Soukup.
Očištění přitom nebylo jednoduché - nejlepším způsobem, jak navrátit asi 2500 metrům čtverečných zdí, stropů a sloupů původní světlý odstín bylo ruční odstranění špíny kartáčem, štětcem a smetáčkem. Opravu potřebovalo i několik vitrážových oken z přelomu 19. a 20. století z jižní stěny katedrály, které podle Soukupa nejspíš poškodily novoroční ohňostroje a petardy.
Restaurovaly se všechny malby, obrazy, sochy i oltáře - do desítek restaurátorských ateliérů v okolních krajích putovala asi stovka uměleckých děl, ostatní se restaurovalo na místě. Vše bylo pokryté vrstvou mastné špíny, podle Soukupa nejspíš pocházející z minulého století z kouře škodováckých provozů. Vysoko na stropě v přední části katedrály nechali restaurátoři jeden kámen v původním nevyčištěném stavu pro porovnání rozdílu.
„Myslím si, že se to povedlo. Že se to všechno zvedlo a že se vzájemně jednotlivé kusy vybavení nepřekřičují, že jsou všechny docela harmonicky opravené a oživené. Ony jakoby se odlepily od zdí. Když to všechno bylo pokryté tou škodováckou černí, jako by byly součástí těch zdí, teď se ozvaly a vystoupily," uvažuje architekt.
Chrám skrýval řadu překvapení
Jan Soukup se podílel na opravách stovek kostelů a církevních objektů na jihozápadě Čech. Kromě těchto projektů navrhl například novou kapli svatého Petra a Pavla v Lipnici na Plzeňsku, první dálniční kapli v Česku u Šlovic na dálnici D5, podílel se jako spoluautor na ojedinělé stavbě nového kláštera trapistů v Novém Dvoře.
Milá i ne tak příjemná překvapení čekala na architekta a jeho tým. Problém podle Soukupa například představoval stav některých kleneb. Musely se proto neplánovaně zpevňovat speciálními materiály. „Ten kostel se pořád trochu chvěje - od dopravy, od větru. Určitě by se z těch kleneb mohl časem stát velký problém," uvedl Soukup.
V presbytáři se zase ukrývaly střely z druhé světové války, o kterých nikdo nic nevěděl. „Říkali jsme si, že jak Němci stříleli z věže a na ně zas stříleli nahoru, něco zabloudilo do kostela. Ale nebylo to tak," prozradil Soukup.
O původu střel nevěděl nic ani nikdo z historiků, kteří se zabývají druhou světovou válkou v Plzni. Jasno přinesl až Soukupův starší bratr, kterému bylo na konci války sedm let a vzpomněl si, proč se v kostele střílelo. Ráno 6. května 1945, ještě než do města přijely první tanky amerických osvoboditelů, byla v kostele mše a Němci chtěli vyhnat věřící ven.
„A protože lidé nechtěli odejít, tak jim Němci začali střílet nad hlavou. Našli jsme tam desítky střel. Dokonce v tom presbytáři jsou medailony svatých a jeden měl střelu na hrudi, jeden uprostřed čela, jednu střelu jsme našli zavrtanou ve zdi. O tom se vůbec nevědělo," popsal Soukup.
Jak už to bývá, řada předmětů čekala na své objevení pod podlahou. Například renesanční malby datované kolem roku 1580 se ukrývaly právě pod podlahou kůru.
„Potřebovali jsme zpevnit trámy na kůru, tak jsme sundali podlahu a na zdi pod podlahou byly renesanční malby - symbolika víry a naděje v nadživotní velikosti, ale láska chyběla," řekl Soukup. Domnívá se, že při barokní přestavbě se odbourala část renesanční zdi, na níž byla ještě malba symbolizující lásku.
Na návštěvníky čekají i novinky
Novými prvky vybavení je nová zpovědnice, osvětlení, které má několik předprogramovaných variací například pro turistické prohlídky, pro běžné mše, pro noční nebo pro slavnostní mše s biskupem. Nové je také moderní křeslo - katedra pro biskupa, které dosud v chrámu chybělo od roku 1993, kdy se po vzniku diecéze stal katedrálou.
Podle Ivy Fictumové z biskupství byl rozpočet na opravu 103 milionů korun, 95 procent činil příspěvek EU. Při rekonstrukci se objevily některé nečekané závady jako například poškozené klenby, které bylo třeba napravit. Přesto vícepráce nepřesáhly dvě procenta nákladů, řekla Fictumová. Na opravy přispěla Plzeň, Plzeňský kraj či pivovar Prazdroj.
Katedrála se začala stavět kolem roku 1340, podle Soukupa na středověk velmi netradičně na hlavním náměstí, které bylo považované za hříšné místo, protože se tam křičelo, lhalo, podvádělo a kradlo. V 15. století stavební vývoj skončil a měnil se interiér. Velkých oprav se chrám dočkal v letech 1879 až 1883 po pádu štítu lodi, který prorazil klenby. Poslední velká rekonstrukce trvala od roku 1914 do roku 1919.
