Dlouhodobě sledovaná hnízda orlů mořských na území Plzeňského kraje pečlivě zkontrolovali v uplynulých dvou týdnech experti z Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP). Kromě obsazenosti jednotlivých lokalit a evidování počtu hnízdících párů kroužkovali i letošní mláďata a zároveň odebírali cenný genetický materiál do svého registru. A jak je patrné z fotografií, jedná se o vysoce adrenalinovou záležitost.
„Sledování populace orla mořského na území Plzeňského kraje se věnujeme v rámci činnosti DESOP a projektu druhové ochrany již od roku 2007. Naše první mládě orla mořského jsme kroužkovali 9. května 2010 na Tachovsku, přičemž naše první hnízdo jsme potvrdili už v roce 2007. Za tu dobu jsme k dnešnímu dni okroužkovali, evidovali a odečetli celkem 93 kroužkovaných orlů mořských,“ informoval Karel Makoň.
Vedle značení orlů speciálními barevnými odečítacími kroužky Kroužkovací stanice Národního muzea Praha odebírají členové spolku již od roku 2010 i genetické vzorky, zejména u kroužkovaných mláďat. „Jedno vytržené peříčko s kapkou krve nám pak pomáhá jak při sledování genetiky populace, tak prokazování rodičovství, příbuznosti a hlavně pak i při vyšetřování nelegálního usmrcování a otrav těchto králů nebes,“ vysvětlil Makoň.
Právě na hnízdech zajištěné genetické vzorky hrají svou důležitou roli i v případu letošní otravy orlů mořských u Velkého Boru na Klatovsku. V současné době genetická laboratoř GENOMIA analyzuje a porovnává vzorky jak ze čtyř otrávených samic, tak i mláďat kroužkovaných na nejblíže prokázaných hnízdech v letech předešlých. Po dohodě s laboratoří by DESOP rád nechal zpracovat všechny vzorky, které se dosud podařilo shromáždit.
„Osobně si nemyslím, že by tento krok nějak výrazně přispěl k odhalení pachatele z Velkého Boru, či znovuotevření policií již odloženého a uzavřeného vyšetřování případu z Velkého Boru. Ale na druhou stranu jsme a budeme díky podrobné DNA analýze schopni mnohem přesněji definovat, k jak velkému škodlivému zásahu a škodě v populaci zvláště chráněného živočicha ve skutečnosti došlo. Navíc propojením DNA a ornitologických kroužků pak máme mnohem větší přehled a více informací o sledovaném druhu, které lze rovněž při vyšetřování velmi dobře použít,“ dodal Karel Makoň.
Foto DESOP
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
