Fotopast zachytila neznámého pachatele, když protiprávně likvidoval bobří hráz

„Již druhý týden intenzivně pracujeme na objasňování nelegální činnosti páchané některými lidmi na lokalitách s výskytem bobra evropského. Jedná se o lokality TESLA Nýřany, Kozolupy, Lochousice, ale i Hošťka a Kateřinský potok na Tachovsku. Z vlastní zkušenosti víme, jak jednotlivé případy státní orgány vyšetřují, posuzují a jak končí. Žádáme proto o spolupráci i širokou veřejnost,“ říká Karel Makoň, šéf plzeňské záchranné stanice živočichů.   

Zatím neznámého pachatele zachytila fotopast v okamžiku, jak poškozuje nejdůležitější bobří hráz v unikátní lokalitě založené bobrem evropským u Nýřan na Lučním potoce pod TESLOU. Působením bobrů tam nově vznikl mokřad, kde se vyskytuje několik desítek zvláště chráněných živočišných druhů. Původně vysušený obrovský rybník s ostrůvky dnes lesní a zemědělské plochy, donedávna z větší části v majetku města Plzně.

„Ve hře je vyhlášení unikátní přírodní rezervace, spravované Plzeňským krajem. Na realizaci se intenzivně pracuje, vše je připraveno k projednání, když teď někdo začal bobří hráz, která tento přírodní „ráj“ vytvořila. Cíleným poškozováním hráze samozřejmě ovlivňuje výšku vodní hladiny na okolních plochách, poškozuje tak celý biotop a jeho rovnováhu. Navíc mrhá vodou, která je v mokřadu zadržena, čistí se a posiluje podzemní prameny okolních obcí,“ vysvětluje Makoň.  

To samé se bohužel v současné době děje i u Kozolup a Lochousic. U Kozolup začal bobr stavět větší hráze teprve v letošním roce. „Na potoce Myslinka před podjezdem železniční tratě bobr založil základ nového mokřadu, tedy úplně přesně to, o čem se neustále mluví, co vláda umocnila ve svém nařízení a každá politická strana má ve volebním programu. Ono zaklínadlo a miliardy ze státního rozpočtu pro obce a jejich občany. Bohužel, zase někdo je chytřejší než my všichni dohromady, a měl potřebu bobrovi hráz protrhnout a zničit,“ rozčiluje se ochránce přírody.

Celkem dvě tůně udělal další bobr evropský na přítoku do Nového rybníka u Lochousic na Plzni – severu. Obě dvě tůně, nejenom, že zadržovaly a čistily vodu, která teče do rybníka, ale hlavně zachytily přívalové deště se splavovanou ornou půdou. Pokud by tam ony tůně nebyly, tak by splavená ornice natekla rovnou do rybníka. Ani to nestačilo k tomu, aby obě hráze bobrovi někdo nepoškodil a neprokopl.

„Kdo a proč to dělá, je teď zatím těžké zjistit, ale pracujeme na tom a věřím, že stejně intenzivně na tom budou pracovat Policie ČR a státní orgány a složky ochrany přírody. Zákon hovoří jasně a je naprosto nepřípustné, aby se podobné věci i nadále přehlížely a neřešily,“ dodal Karel Makoň.