Dnes, 06:31
Přežila tvrdý střet s automobilem a ze zranění se sama zázračně vykřesala. Úspěšně odchovala šest vrhů koťat. Teď se dožila devíti let a stala se tak nejstarší známou šumavskou rysicí žijící na česko-rakouském pomezí v krajině bývalé železné opony. Seznamte se s Amálkou a jejím mimořádným životním příběhem.
Amálka se narodila na jaře roku 2017 rysici Agátě v Boleticích. A tak, jak je to u rysů žijících ve volné přírodě běžné, ve věku zhruba jednoho roku opustila svou matku. Vydala se na cestu za hledáním vlastního teritoria. Během svého putování podél česko-rakouské hranice ji však v prosinci 2018 na frekventované silnici mezi Studánkami a Rakouskem srazilo auto. Od nehody utekla a nemohla být ošetřena. Existovaly vážné obavy, zda přežije.
„Amálka však srážku s autem zázračně přežila. Vypadá to, že nemá žádná trvalá zranění a v česko-rakouském pohraničí žije dodnes. Od roku 2020 zde úspěšně odchovala již šest vrhů koťat. A silnici, která ji kdysi málem stála život, dnes překonává bez problémů,“ informovala společnost Alka Wildlife, která se zabývá ekologií a ochranou přírody.
Amálka je důkazem, že i v člověkem intenzivně využívané krajině mohou rysi přežívat a vychovávat další generace. Je nejstarší známou rysicí v česko-rakouském pohraničí, kde se rysi běžně dožívají nižšího věku právě kvůli intenzivnímu využívání krajiny. „Průměrný věk rysů pozorovaných alespoň dva po sobě jdoucí roky je v současné době 6,1 roku,“ zdůraznil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Někteří z rysů narozených na Šumavě po osamostatnění odcházejí hledat nová teritoria do Brd. Někteří se vydávají i dál. Rekordmanem se stal šumavský rys Bardi, který se narodil na jaře roku 2024 v oblasti u Hartmanic na Klatovsku. O rok později se rozhodl hledat vlastní místo pro život. Přešel úspěšně ze Šumavy až do Krušných hor a stanovil tak nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.
Vzdušnou čarou urazil Bardi vzdálenost 160 kilometrů. Ve skutečnosti však jeho cesta musela být mnohem delší. Během svého putování mohl ujít až několik stovek kilometrů. Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.
„Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?