Obce z míst pro jaderné úložiště neuspěly s žalobami proti geologickému průzkumu
Obce z lokalit zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu neuspěly s žalobami proti povolení geologického průzkumu. Soud ve středu zamítl i čtvrtou ze správních žalob proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, týkala se Březového potoka v Pošumaví. Obce se mohou obrátit ještě na Nejvyšší správní soud (NSS). Obce z lokality Březový potok zřejmě podají kasační stížnost, podobně jako ji teď připravuje lokalita Horka.
„Obdobným případům se Městský soud v Praze věnoval v nedávné době. Souhlasíme s tím, jak naši kolegové vypořádali žalobní námitky," uvedla soudkyně zpravodajka Hana Kadaňová. Mimo jiné odmítla, že by ministerstvo nedostatečně zohlednilo zájmy obcí. Tyto zájmy podle ní samotným průzkumem dotčeny nejsou, případně jsou dotčené v přijatelné míře.
V uplynulých měsících rozhodl soud stejně i ohledně průzkumu v oblastech Janoch u Temelína a Hrádek a Horka na Třebíčsku.
Soudkyně poukázala i na související judikaturu NSS. Připomněla také, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musí při průzkumu splnit stanovené podmínky, například informovat obce o zásazích do pozemku a minimalizovat vliv na jejich území.
Salámová metoda ministerstva
Aktuální žalobu podaly město Horažďovice a obce Břežany, Chanovice, Kovčín, Kvášňovice, Velký Bor, Malý Bor, Maňovice, Olšany a Pačejov. Jejich právní zástupkyně Denisa Skládalová u soudu kritizovala, že ministerstvo používá "salámovou metodu“, kdy námitky obcí odsouvá až do dalších částí řízení o úložišti. Poukázala na to, že kritizované rozhodnutí má potenciál dopadnout na rozvoj dotčených obcí a život jejich obyvatel. Zmínila i veřejný zájem na ochraně několika tamních potoků.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) naopak argumentuje tím, že existuje enormní veřejný zájem jak na provedení geologického průzkumu, tak i na následném vybudování úložiště. Zdůrazňuje, že projekt vyplývá ze strategických dokumentů přijatých vládou a že řešení ohledně radioaktivního odpadu nelze ponechat až na budoucích generacích.
Starosta Chanovic na Klatovsku Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost) novinářům řekl, že jim právní zástupkyně všech obcí Březového potoka po verdiktu sdělila, že odůvodnění bude podle soudců podobné jako u třech předchozích lokalit. Písemně by měli dostat rozsudek do měsíce, hned poté začne dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti. Její důvody a argumentaci lze doplnit ještě dodatečně. Pro lokalitu Horka aktuálně kasační stížnost připravujeme, napsala dnes obcím po verdiktu Skládalová.
„Budeme pokračovat v protestech a žalobách.“
Podle Čotka bude podání kasační stížnosti na rozhodnutí všech deseti obcí lokality, které už 23 let úložiště jednohlasně odmítají. Stížnost podle něj pravděpodobně podají. „Obdrželi jsme nějaké peníze z jaderného účtu, které, jak jsme řekli, určitě použijeme na boj s tím systémem," uvedl. Obce dnešní verdikt očekávaly. „Budeme pokračovat v protestech, žalobách, nebudeme souhlasit se vstupy na pozemky k průzkumným vrtům. Podpořili jsme stížnost k Výboru Aarhuské úmluvy (o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně životního prostředí) a další. To je skládačka všech možných způsobů, jak se domoci práva a být respektováni," řekl.
Obce z Pošumaví požadují, aby zákonodárci schválili novelu zákona o úložišti, která posílí práva samospráv a zapojí je do rozhodování o konečné lokalitě, kterou má vybrat vláda do roku 2030. „Všechny legitimní prostředky, které nám umožňuje české právo, využijeme k tomu, abychom na sebe upoutali pozornost veřejnosti, která není pravdivě informována, což je hodně vidět třeba na projevech SÚRAO. Vždycky řeknou, že s obcemi zodpovědně a pravdivě komunikují a že o všem víme. Ale neříkají to, že s tím naprosto nesouhlasíme," dodal.
