Staré a poškozené stromy zůstanou v městských lesích jako útočiště pro živočichy

Stromy vybrali lesníci tak, aby si jich všimli i lidé na procházkách. Poznají je jednoduše podle označení písmenem H. „Jsou to stromy nějakým způsobem poškozené, například odlomením větví nebo bleskem a podobně. V místě poškození dochází k napadení dřeva houbami. Houby ho rozkládají, na ně se navazují další organismy, od těch nejmenších rozkladačů, přes hmyz až po ptáky a drobnější savce. Mnohdy i přičiněním ptáků, právě díky menší tvrdosti dřeva, vzniknou dutiny a ptáci je využijí k zahnízdění. Pozorný návštěvník lesa si, zvláště pak na jaře, v listnatých lesích, jistě všimne i větší aktivity datlovitých a sov,“ popsal proces vedoucí referátu lesního hospodářství ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) Ladislav Jára.

V plzeňských městských parcích, například Borském, na Homolce, u Košuteckého jezírka a dalších, zůstávají takzvané doupné stromy, tedy bezpečná torza stromů bez suchých větví. „Jejich dutiny jsou v městském prostředí útočištěm pro velké skupiny živočichů, od hmyzu a pavouků až po větší druhy. Například v Borském parku v nich hnízdí datel černý, vyskytují se v nich různé druhy netopýrů,“ uvedl vedoucí oddělení péče o dřeviny SVSMP Petr Kuták.

Plzeň obhospodařuje více než čtyři tisíce hektarů lesů na 52 katastrálních území. Celkem lesníci vytipovali zhruba 150 habitatových stromů. „Habitatové stromy postupem času prosychají. Ty, které jsou přímo u cest a turistických stezek budou lesníky průběžně kontrolovány. V případě rizika, jež by mohlo návštěvníkům lesa hrozit, budou přijata opatření v podobě třeba i jejich skácení. To bude však až krajní řešení, stromy máme v úmyslu nechat prakticky dožít,“ dodal náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).