Teplé počasí probudilo první ježky. Mladý bodlináč zamířil na známé místo za jídlem

„Včera dopoledne jsme se sousedkou Ilonou Faměrovou viděly, jak jeden malý a mladý ježek přechází přes ulici a míří k nám. Byl takový celý ‚připitomělý‘, evidentně se musel krátce předtím probudit. A vyrazil rovnou na místo, které zná. Jak já, tak i sousedka se už několik let staráme o celou řadu ježků, které krmíme. Někteří žijí v různých, i uměle vytvořených úkrytech na našich zahradách, někteří k nám přicházejí z dalších míst,“ řekla Petra Potřebová z malé obce na jižním Plzeňsku.

Čerstvě probuzený mladý ježek si pamatoval, kam se chodil na podzim přikrmovat, a namířil si to rovnou tím směrem. „Měl štěstí, že ho nic nepřejelo. Obvykle vídáme ježky jen za tmy. Tohle bylo opravdu výjimečné, že přišel dopoledne a za světla. Okamžitě jsme mu připravily jídlo, aby se co nejrychleji vzpamatoval. Dostal kočičí granule i kapsičku a s chutí se do toho pustil. Raději jsme mu ještě na pár dní připravily ve stodole i Ilony ubytování ve velké krabici. Má tam pelíšek ze suché trávy, listí a dalších rostlin, krmení i vodu. Také jsme ho odblešily speciálním přípravkem proti parazitům. Necháme ho tam pár dní na pozorování. Buď ještě znovu usne, a pokud ne, pustíme ho ven, až se ještě více oteplí a až ho zase trošku vykrmíme,“ říká Petra Potřebová. Zatím ježek znovu do zimního spánku neupadl, ale nový úkryt s pelíškem a přísunem potravy se mu viditelně líbí.

Samice ježka se probudila uprostřed zimy

Asi o desítku volně žijících ježků se Potřebová stará už pátým rokem. Obvykle se k zimnímu spánku bodlináči ukládali během prvního listopadového týdne. Loni to trvalo o něco déle. Poslední tři mladí ježci usnuli až 26. listopadu, kdy už obstojně mrzlo.

„Tuto zimu jsme ale zažily mimořádnou událost. Asi v polovině prosince si sousedka o půlnoci při venčení svých pejsků na zahradě všimla jedné paní ježkové, která si to rovnou pochodovala na místo, kde dříve bývalo krmení. Samozřejmě krmení hned dostala. A tak se to pak opakovalo několik dalších týdnů. Je možné, že se ježčí samice k zimnímu spánku původně uložila, ale později se probudila. Přece jen i v prosinci bylo několik teplejších a slunečných dní,“ uvedla Petra Potřebová.

Když napadl sníh, podle stop se zjistilo, že paní ježková nežije přímo ve zmíněné zahradě, ale chodí na večeři přes ulici ze zahrady protějšího domu. „Pro jídlo si přišla naposledy 6. ledna v noci, kdy u nás teploty klesly až na –12 stupňů Celsia. Další noc ale zůstala miska s připraveným jídlem netknutá. Předpokládáme tedy, že se naše milá paní ježková přece jen uložila k zimnímu spánku. Doufejme, že zimu přečká v nějakém bezpečném úkrytu a na jaře se s ní opět setkáme. Stejně jako s našimi dalšími ježky,“ dodala Petra Potřebová.