Ukrajinských uprchlíků v Plzeňském kraji ubylo, aktuálně jich tam žije přes 31 400

V regionu je podle webu centrální statistiky aktuálně, stejně jako v minulých letech, ukrajinských uprchlíků 5,5 procenta. Jde o poměr jejich počtu k trvalým obyvatelům, jenž je druhý nejvyšší po Praze se 7,8 procenta, v celé ČR je to 3,7 procenta. Aktuální podíl žen je v regionu 55 procent, ve věku 18 až 64 let jich je přes 13 700; stejně starých mužů je více než 10 600. Dětí do dvou let je v kraji téměř 600, od tří do pěti let 680 a ve věku šest až 14 let 3100. Lidí starších 65 let pak téměř 1100.

Muži pracují jako dělníci, ženy jsou nejvíce ve zdravotnictví

Muži nejčastěji pracují jako obsluha strojů a zařízení, montážní dělníci, pomocní pracovníci ve výrobě a stavebnictví, dále v logistice a ve skladech. Ženy jsou nejvíce ve zdravotnictví, sociálních službách, lázeňství a v hotelech a restauracích. Úřady práce v kraji evidují jako uchazeče o práci 1200 Ukrajinců, asi polovinu v Plzni.

Ke konci letošního ledna pracovalo v kraji téměř 32 200 Ukrajinců, což je celkový počet včetně uprchlíků s udělenou dočasnou ochranou, jimž zákon z roku 2022 umožňuje volný vstup na trh práce. Kraj má po Praze, středních Čechách a jižní Moravě čtvrtý nejvyšší počet udělených pobytových oprávnění kvůli válce na Ukrajině. Celkem pracuje v regionu přes 74 400 cizinců a podle náměstka hejtmana Petra Vanky (ANO) tvoří 27 procent práceschopných lidí v kraji.

Poptávka po ukrajinských zaměstnancích je vysoká. „Bez nich by měl regionální trh práce obrovské problémy, ale je jich pořád málo," uvedl manažer krajského Paktu zaměstnanosti Marcel Gondorčín. Podle místopředsedy krajské hospodářské komory Pavla Karpíška (ODS) je řada z nich ochotna dělat i profesi horší, než na jakou mají vzdělání. „Když si je firmy vyzkouší, tak je zařazují mezi kmenové zaměstnance," řekl. Mzdy jsou podobné jako u Čechů, Ukrajinci už si podle Karpíška umí říct o peníze i benefity, zejména mladí.

Podle Gondorčína v řadě případů zastávají profese, o něž Češi nemají zájem, ale už se prosazují i na kvalifikovanějších postech, zejména technických a v IT. Pro posun na vyšší kvalifikaci je podle Gondorčína stále problémem jazyková bariéra. „Je spousta veřejných kurzů češtiny zdarma - dělají je úřad práce, charita, hospodářská komora, Centrum na podporu integrace cizinců, krajské Centrum lidských zdrojů i firmy. Ukrajinci je využívají na maximum, ale musí chodit do práce a nestačí na ně docházet," řekl. Větší část uprchlíků je stále pod agenturami, které často spojují práci s ubytováním a používají vykořisťovatelské praktiky.

Řada uprchlíků, která má dlouhodobé pracovní kontrakty, si už podle Karpíška sama pronajímá nebo kupuje byty a staví i svoje domky, kde jsou s rodinami.

Školy v regionu se podle mluvčí kraje Evy Mertlové vyrovnaly s příchodem ukrajinských dětí velmi dobře. V těch základních je zapojených do výuky přes 2900 dětí, meziročně o desítky méně. Ve středních je jich 770, což je proti předchozímu roku téměř o 200 více, v mateřských je 360 dětí, meziročně o jednotky více. Západočeská univerzita má 340 studentů z Ukrajiny, téměř trojnásobek proti počtu z posledního roku před válkou. „Nejvíc jich je na fakultách filozofické a ekonomické," řekla mluvčí Andrea Čandová. Počet ukrajinských zaměstnanců školy se zvýšil z 11 na současných 17, což je ale meziročně o třetinu méně.

V Plzni evidovali na začátku roku téměř 17 800 lidí s uděleným pobytovým oprávněním kvůli válce na Ukrajině. Proti loňsku jejich počet klesl o 1200. „Do základních škol nastoupilo loni v září 1450 dětí, meziročně o 11 méně. Do mateřských 169, což je naopak o 18 více, než to bylo o rok dříve," řekla Barbora Hájková z tiskového odboru města.

V kraji s 613 000 obyvateli bylo podle policie ke konci loňského roku evidováno 82 403 cizinců, z toho 50 088 státních příslušníků Ukrajiny. „Poměrové zastoupení stíhaných cizinců k jejich počtu na území kraje má téměř stabilní charakter," uvedla policie.