Vědci s kriminology zjišťují, proč se někteří lidé vydávají na dráhu zločinu

Autoři | Foto Se svolením Vězeňská služba ČR

Co vede některé jedince k tomu, aby se vydali na dráhu zločinu, a proč někteří lidé končí opakovaně ve vězení? Na tyto otázky hledá odpovědi mezinárodní tým vědců s kriminology z katedry antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Společně zkoumají roli rodiny, státu, práce i kultury napříč společností. Na výzkum získali prestižní grant.

„Zajímá nás, jak se životní příběhy odsouzených mužů a žen liší napříč různými kontexty a co mají společného. Zaměříme se na to, jak odsouzení vyprávějí o událostech a rozhodnutích, kvůli kterým se dostali do vězení, a do jaké míry lze tyto zkušenosti vztáhnout na širší vězeňskou populaci,“ vysvětlil kriminolog Václav Walach z FF ZČU.

Výzkumníci budou sledovat životní příběhy odsouzených lidí v Česku, Norsku, Turecku, Nigérii, Indii nebo v Kolumbii. V každé ze zemí pořídí rozhovory s padesáti vězni a další tisícovka vyplní dotazníky. Hlavní ambicí výzkumu je pochopit, jak se kriminální dráha člověka proměňuje v závislosti na společnosti, ve které žije. Projekt je zároveň jedinečný tím, že vůbec poprvé vytvoří globální poznatky o faktorech, které vedou ke zločinu.

„Rodina vypadá nějak v Kolumbii, jinak v Indii. Podoba českého státu ovlivňuje rodinu určitými způsoby, podoba tureckého státu zase jinými. Instituce vězení samozřejmě existuje jak v Norsku, tak v Česku, ale její konkrétní charakter je to, co má dopad na to, jací lidé z vězení vyjdou,“ doplnil Walach. „Nejde nám o hledání výmluv, chceme se podílet na vytváření trestní politiky, která skutečně funguje,“ dodal. 

Výsledky výzkumu mohou mít podle univerzity přímý dopad na to, jak státy přistupují k prevenci kriminality a k práci s odsouzenými. „Plánujeme publikovat doporučení pro tvůrce trestní politiky a aktéry, kteří ji implementují v praxi. Týká se to hlavně zaměstnanců Vězeňské služby a Probační a mediační služby, kterým naše zjištění pomohou lépe nastavit programy zacházení a práci s odsouzenými,“ uzavřela kriminoložka Martina Novopacká.

Projekt s názvem CRIMLIFE vedou odborníci z norské Univerzity v Oslu, kteří se svými zahraničními kolegy uspěli v silné mezinárodní konkurenci grantové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podporuje výzkum s významným společenským přesahem. Výsledkem výzkumu bude i digitální platforma s dokumenty, které budou k dispozici odborníkům z celého světa.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky kriminolog, výzkum, zločinci, vězení, odsouzené osoby, Západočeská univerzita, ZČU, zločinost, kriminalita

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.