Dnes, 10:05
Co vede některé jedince k tomu, aby se vydali na dráhu zločinu, a proč někteří lidé končí opakovaně ve vězení? Na tyto otázky hledá odpovědi mezinárodní tým vědců s kriminology z katedry antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Společně zkoumají roli rodiny, státu, práce i kultury napříč společností. Na výzkum získali prestižní grant.
„Zajímá nás, jak se životní příběhy odsouzených mužů a žen liší napříč různými kontexty a co mají společného. Zaměříme se na to, jak odsouzení vyprávějí o událostech a rozhodnutích, kvůli kterým se dostali do vězení, a do jaké míry lze tyto zkušenosti vztáhnout na širší vězeňskou populaci,“ vysvětlil kriminolog Václav Walach z FF ZČU.
Výzkumníci budou sledovat životní příběhy odsouzených lidí v Česku, Norsku, Turecku, Nigérii, Indii nebo v Kolumbii. V každé ze zemí pořídí rozhovory s padesáti vězni a další tisícovka vyplní dotazníky. Hlavní ambicí výzkumu je pochopit, jak se kriminální dráha člověka proměňuje v závislosti na společnosti, ve které žije. Projekt je zároveň jedinečný tím, že vůbec poprvé vytvoří globální poznatky o faktorech, které vedou ke zločinu.
„Rodina vypadá nějak v Kolumbii, jinak v Indii. Podoba českého státu ovlivňuje rodinu určitými způsoby, podoba tureckého státu zase jinými. Instituce vězení samozřejmě existuje jak v Norsku, tak v Česku, ale její konkrétní charakter je to, co má dopad na to, jací lidé z vězení vyjdou,“ doplnil Walach. „Nejde nám o hledání výmluv, chceme se podílet na vytváření trestní politiky, která skutečně funguje,“ dodal.
Výsledky výzkumu mohou mít podle univerzity přímý dopad na to, jak státy přistupují k prevenci kriminality a k práci s odsouzenými. „Plánujeme publikovat doporučení pro tvůrce trestní politiky a aktéry, kteří ji implementují v praxi. Týká se to hlavně zaměstnanců Vězeňské služby a Probační a mediační služby, kterým naše zjištění pomohou lépe nastavit programy zacházení a práci s odsouzenými,“ uzavřela kriminoložka Martina Novopacká.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám