Zrušená zakázka na vrty komplikuje výběr místa pro hlubinné jaderné úložiště

O tom, kde úložiště vznikne, má být jasno do roku 2030, fungovat má začít v roce 2050. Ve hře jsou čtyři lokality, z nichž se bude vybírat. Jedna z nich se nachází na Klatovsku na území Plzeňského kraje. Kromě Březového potoka v Pošumaví jde o Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádkem na Jihlavsku.

„Plánovaný termín pro výběr finální a záložní lokality pro hlubinné úložiště byl již v tichosti posunut z roku 2028 na 2030. Protože však minimálně rok bude potřeba na vyhodnocení a porovnání získaných dat, na samotné provedení vrtů a měření v nich nezbude ani poloviční čas, který byl dřívě plánován na sedm let,“ informoval Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice z lokality Březový potok.

Technická zpráva připravená Českou geologickou službou a SÚRAO považovala podle představitelů platformy za nezbytné, aby bylo v každé z lokalit provedeno sedm vrtů – jeden do hloubky 1200 m, dva do cca 600 m a čtyři šikmé do hloubky 300 m. Nově SÚRAO začíná poptávat provedení pouze jednoho 600 m hlubokého vrtu v každé z lokalit.

„Zakázka na vrty byla zrušena z důvodu toho, že nebyly splněny podmínky zadávacího řízení, jediná nabídka překročila maximální přípustnou hodnotu,“ řekla mluvčí SÚRAO Martina Bílá. SÚRAO proto zkusí firmy, které vrty provedou, sehnat jinak. „Aktuálně probíhá předběžná tržní konzultace na vrty hloubky 600 metrů. SÚRAO i nadále počítá se všemi druhy vrtů, ale v postupných etapách," podotkla Bílá. Posun v celém harmonogramu prací správa podle ní nyní nepředpokládá.

Platforma proti hlubinnému úložišti varuje před rizikem výběru umístění hlubinného úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, na základě velmi neúplných vědeckých dat. Takový spěch a plnění politických termínů by ohrožovalo budoucnost obyvatel v jeho okolí. Za zásadní pak obce a spolky sdružené v Platformě považují narovnání práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti.

„Zrušení zakázky SÚRAO na hlubinné geologické vrty potvrzuje, že přípravu projektu hlubinného úložiště není možné uspěchat bez rizika chyb. Tlak na rychlý výběr finální lokality při neúplných datech by zcela jistě mohl vést k rozhodnutí s vážnými dopady na dlouhodobou bezpečnost a riziko pro naše potomky,“ uvedl mluvčí platformy Michael Forman.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Hlubinné úložiště má být 500 metrů pod zemí

Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2030, začít fungovat má v roce 2050. Má být půl kilometru pod povrchem, podzemní areál má být velký až tři kilometry čtvereční, povrchový bude mít rozlohu 15 až 20 hektarů. Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť.