Pá 4. 9. 2026Jindřiška
Zprávy

Monumentální střechu katedrály čeká oprava, vymění 1600 metrů čtverečních břidlice

Zuzana Pešková5 minut čtení8. 1. 2026, 14:35
Momentální střechu katedrály čeká oprava, vymění 1600 metrů čtverečních břidlice
Momentální střechu katedrály čeká oprava, vymění 1600 metrů čtverečních břidlice

Katedrálu svatého Bartoloměje v Plzni čeká náročná rekonstrukce. Detailní prohlídka totiž odhalila havarijní stav krovu a střešního pláště. Biskupství dnes oficiálně předalo stavbu zhotoviteli s tím, že má na akci rok a půl. Některé věci jsou ale stále nejasné. Třeba to, jakým způsobem a kde přesně vyroste lešení.

Poklepáním na starý kus břidlice a požehnání novému projektu. Ve čtvrtek biskupství oficiálně předalo stavbu odborné firmě, která se zaměří na krov a střešní břidlicovou krytinu. Pro chrám s nejvyšší kostelní věží v Česku to není první velká investice. Před pár lety prošel samotný interiér katedrály nákladnou rekonstrukcí za 100 milionů korun. Veřejnosti se po tříleté pauze otevřel v červnu 2021. Mnozí se proto ptají, proč se o havarijním stavu krovu a střešního pláště nevědělo dřív.

Volně přístupnou katedrálu podle odhadu biskupství navštíví ročně přes 100 tisíc lidí, další přicházejí na bohoslužby či kulturní a duchovní akce.

„Tohle je klasická situace, ve které se ukazuje, že jsme lidé žijící v čase. Kdyby v době, kdy se plánovala rekonstrukce vnitřku katedrály, existovala již možnost obhlédnout všechno drony, tak bychom to pravděpodobně dělali najednou. Ale protože v té době ještě dronová technika nebyla, tak to děláme na dvě části, protože ty drony přišly později,“ vysvětlil biskup Tomáš Holub.

Zakázku v soutěži vyhrála firma Konsit, která se dlouhodobě specializuje na obnovu historických a památkově chráněných objektů a má zkušenosti s obdobně náročnými projekty, mimo jiné s opravou střechy Baziliky svatého Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. A shodou náhod je plocha střechy baziliky a plzeňské katedrály totožná.

„Tato střecha má přibližně 1600 metrů čtverečních v celém rozsahu, který děláme, což je vlastně kompletní rozsah střechy, pod kterou teď stojíme s výjimkou presbytáře, do kterého se nezasahuje,“ prozradila za zhotovitele Eliška Hánělová.

Současná břidlicová krytina pochází z 90. let a měla vydržet půl století. Namísto toho se dnes už drolí a odlamuje. Z jakého konkrétního lomu bude pocházet nová, se zatím přesně neví. Firma aktuálně věc interně řeší. Následně se do ní zapojí památkáři a zástupci biskupství. „Přineseme nějaké vzorky a ty se potom zkouší, polévá se to vodou a různě se testuje vzor, který je navržený. Je to poměrně dlouhá cesta, než se vybere ta správná břidlice,“ doplnil Jiří Martínek z Konsitu.

Jisté je jedno – břidlice nebude pocházet z Česka. „V českých zemích dneska neexistuje lom, který by byl schopen zajistit kvalitní střešní tašku a určitě tady chceme kvalitu. Takže se to vozí většinou ze Španělska. V Praze na bazilice svatého Petra a Pavla kombinujeme dvě barvy, takže je tam břidlice ze Španělska a z Ameriky. Předpokládáme, že břidlice na svatého Bartoloměje bude ze Španělska,“ sdělil Martínek.

Než se začne se samotnou výměnou střešní krytiny, budou muset nastoupit na místo tesaři a vyspravit krov. Důležité také bude správné naplánování stavby lešení, aby se to nekrylo s plány města, které chce revitalizovat celé náměstí a dodat na něj například stromy. „Až bude lešení a zpřístupněná střecha, tak v první fázi se skryje ta původní břidlice. Provedou se tesařské opravy a až potom může být pokládka nové krytiny,“ doplnila Hánělová.

Zda bude celá katedrála obehnaná lešením, nebo ho budou stavět postupně, zatím neuvádějí. Čekají, co vyplyne z jednání s městem, aby si pak příliš nepřekáželi. Začít by ale chtěli od nejvyšší části chrámu.

Celá akce vyjde na 85 milionů korun a nemalou částí na ni přispějí také evropské fondy. „Zásadní věc, oprava střechy katedrály svatého Bartoloměje, může začít ještě v čase, kdy můžeme využít finanční prostředky, které jsme získali přes ITI v rámci IROPu, což je 39 milionů,“ uvedl biskup. Plzeňský kraj se na obnově podílí třemi miliony korun.

Katedrála ožije virtuální realitou

Zmíněné opravy jsou součástí projektu “Katedrála sv. Bartoloměje - srdce Plzeňské aglomerace“. Tato akce se ale nebude věnovat jen obměně krytiny. Biskupství se chce zaměřit i na moderní technologie a nabídnout návštěvníkům ojedinělý pohled na unikátní stavbu. „Díky inovativním digitálním prvkům si budou moci návštěvníci vybrat tematické prohlídkové okruhy a prostřednictvím svých mobilních zařízení se zapojit do interaktivních her a vzdělávacích aktivit,“ prozrazuje biskupství.

Při procházení katedrálou budou lidé například hledat vizuální prvky a pomocí fotoaparátu ve svém mobilu je skenovat. Vše pak „ožije“ díky rozšířené realitě, která přinese zájemcům nové informace.

Cíl tohoto záměru je prostý – zvýšit atraktivitu katedrály a umožnit lidem lépe porozumět jejímu historickému a duchovnímu významu. V neposlední řadě to také pomůže cestovnímu ruchu. Dalším unikátním prvkem bude možnost nahlédnout do samotného krovu katedrály prostřednictvím virtuální reality.

„Jsme velmi rádi, že se tento prostor stane digitálním, protože tady bude možné se digitálně dívat na to, jakým způsobem se krov stavěl,“ uzavřel biskup v prostorách krovu, který nejen on nazývá jakousi druhou katedrálou.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

1

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
KP
Karel Poláček9. 1. 2026, 13:45
Jak ten čas utíká! Ještě si pamatuji, že střechu i krov opravovali s životností aspoň padesát roků. A už je nutno opravovat je znovu.

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Obec musí ředit vodu s obsahem uranu. Za půjčku cisterny platí desítky tisíc měsíčněZprávy

Obec musí ředit vodu s obsahem uranu. Za půjčku cisterny platí desítky tisíc měsíčně

Obec Předslav na Klatovsku si od Správy státních hmotných rezerv (SSHR) půjčila autocisternu na pitnou vodu. Bude ji využívat do října, než lidé sníží odběry. Obec má sice dva vodovody napojené na vrty, ale v jednom je nadlimitní obsah uranu, a tak tuto vodu musí ředit dovozem vody z druhého vrtu. Bez cisterny by 400 obyvatel mělo jen užitkovou vodu a pitnou by obec musela nakupovat a vozit do vsi.

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startujeZprávy

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startuje

Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mají znovu příležitost přijít s řešením, které zlepší bezpečnost silničního provozu. Soutěž MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice vstupuje do 9. ročníku. Přihlásit se mohou jednotlivci i týmy, registrace projektů probíhá do 31. března 2027.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook