Experti z plzeňské univerzity zkoumají vliv populismu v zemích Visegrádské čtyřky

„Populistické politické strany měly ve všech zemích V4 obrovský vliv na veřejnou politiku, ale doposud nebylo zcela zmapováno, jak přesně se tento vliv projevil a k jakým konkrétním výsledkům vedl," řekl koordinátor projektu politolog Vladimír Naxera z Fakulty filozofické ZČU.

Střední Evropa je podle něj v tomto ohledu z politického hlediska specifický region, který se v mnohém vymyká dříve nejčastěji zkoumané západní a jižní Evropě. „Populističtí aktéři v Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku mají úplně jinou historii, postoje a rétoriku, než je běžné. Tyto charakteristiky pak výrazně ovlivňují i sociální politiku, která ve výsledku dopadá na každého z nás. V této oblasti jsou tak detailní poznatky naprosto zásadní,“ vysvětlil Naxera. 

Sociální politiky v celé Evropě se v posledních letech potýkaly se sérií různých krizí a nečekaných událostí. Velkou ránu jim například zasadila pandemie covidu-19 a nemalý dopad má také ruská invaze na Ukrajinu a následný konflikt, který od té doby stále trvá. To všechno vedlo k výrazným změnám nejen v rozsahu jednotlivých evropských politik, ale také v jejich zaměření. Právě nové trendy a jejich dopady na společnost chce pod vedením ZČU zmapovat mezinárodní tým výzkumníků z Jagellonské univerzity v Krakově, Univerzity v Debrecenu a Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici. Jde jim při tom hlavně o propojení sociální politiky a populismu.

Výsledky zkoumání mezinárodního týmu expertů shrne odborná kniha, v plánu jsou navíc i výstupy cílené na politické představitele a veřejnost. Projekt společně financují vlády Česka, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím Visegradských grantů Mezinárodního visegradského fondu. Ten má podporovat udržitelnou regionální spolupráci ve střední Evropě.