Mladého rysa ze Šumavy zachytily fotopasti v Brdech. Hledá si tam nové teritorium
Mladý samec rysa našel domov na území CHKO Brdy. Zaznamenaly ho tam několikrát fotopasti. Nový výskyt rysa byl v Brdech potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.
Rys označený jako B913 se narodil na jaře loňského roku v okolí Hartmanic na Klatovsku. Ještě v únoru ho zachytily fotopasti Správy NP Šumava a Hnutí DUHA Šelmy. Od května se ale už pohyboval v CHKO Brdy, kde ho potvrdily fotopasti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i ALKA Wildlife.
„Migrace mladých rysů ze Šumavy na Brdy je od roku 2013, kdy je celé území sledováno pomocí fotopastí, zaznamenávána pouze nepravidelně. Rys označený jako B913 je za tu dobu třetím rysem, který do Brd prokazatelně ze Šumavy dorazil. V roce 2021 navštívil Brdy rysí samec Alfons, původně ze Lhenicka. Před ním byl v roce 2018 zaznamenán rys Fabián, který sem doputoval z Kašperskohorska. Všichni tři rysové tedy pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace, která obývá jihozápadní Čechy,“ vypočítává Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife.
V současnosti čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace zhruba 130 jedinců starších jednoho roku. „Každoročně se zde narodí zhruba 60-70 koťat. Právě ta se ve věku 1-2 let často vydávají na delší cesty. Jejich cílem je nalézt nové území dosud neobsazené rysy, kde by se mohla trvale usadit. Mladí rysí kocouři jsou pak schopni ujít i trasu delší než 150 km vzdušnou čarou,“ uvádí Elisa Belotti ze Správy národního parku Šumava.
„Rys se zatím na Brdech trvale neusadil proto, že se sem zatím vždy vydal jen mladý samec a chybí mu rysí samička. Mladé rysí samice totiž mají řadu možností obsadit teritoria přímo na Šumavě a v Pošumaví. Nejsou tedy motivovány migrovat na větší vzdálenost. Bez přítomnosti partnerky, se kterou by se mohl rozmnožit, ale nejsou Brdy pro rysí samce atraktivní. I když tu jinak mají vhodné životní podmínky. Lze proto předpokládat, že rys B913 bude dál pokračovat v cestě. Nebo se vrátí zpět, stejně jako před ním Fabián a Alfons,“ konstatuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.
„Zda budou rysové v Brdech někdy žít trvale, záleží především na tom, jak se bude těmto krásným zvířatům dařit na česko-bavorsko-rakouském pomezí. Až bude tato populace dostatečně silná, mladí rysové začnou ve větší míře vyhledávat vhodná teritoria i v okrajových oblastech populace jako je území Brd. Zatím ovšem tato populace početně stagnuje, počty zvířat se dlouhodobě nezvyšují. Důvodem je pravděpodobně pytláctví, ale v nemalé míře také bohužel střety s auty na silnicích,“ dodává Josefa Krausová z Hnutí DUHA Šelmy.
Významnou bariérou jsou silnice, železnice a rozrůstající se zástavba. Cesta ze Šumavy na Brdy je již v současné době pro rysy velice obtížná. Je tak naprosto zásadní ochránit existující migrační trasy rysů a umožnit jim volný pohyb krajinou.
