Dnes, 10:15
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na jižním Plzeňku koupí za 30 milionů korun dřevozpracující firma Klaus Timber. Památku proslavil nález kontroverzního zelenohorského rukopisu i Švandrlíkovi Černí baroni. Nový majitel slíbil, že zámek zpřístupní veřejnosti a bude ho postupně opravovat.
„Máme rádi Nepomucko, jsme tady doma a zámek Zelená Hora je pro nás právě obrovským symbolem domova. Vždycky nás trápilo, že dominanta našeho kraje a neskutečná historická a kulturní památka nikoho vlivného moc nezajímá. Motivací, proč jsme se o koupi začali ucházet, bylo, aby Zelená Hora neskončila v cizích rukou a my jako Nepomučáci mohli ovlivnit její další osud,“ uvedli budoucí majitelé Lenka a Marcel Klausovi.
Zároveň dodali, že chtějí, aby zůstal zámek otevřený pro návštěvníky a stalo se z něj místní kulturní centrum. „Zároveň bude připomínat jeho historickou hodnotu. To si tato krásná památka jednoznačně zaslouží,“ dodali.
Zámecký areál na 4,5 hektarovém pozemku patří od roku 1992 obci Klášter, která ale nemá dost peněz na jeho opravu a provoz. Součástí prodeje bylo také purkrabství, konírna, bašta u vstupní brány a nedávno zrenovovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Areál potřebuje rozsáhlé kompletní opravy. Klausovi připustili, že firma nemá aktuálně tolik volných prostředků na rychlou rekonstrukci, budou se jí proto věnovat postupně. Samotnou kupní smlouvu podepíšou na podzim. Zastupitelé obce už dříve uvedli, že by peníze z prodeje chtěli využít na vybudování kanalizace a vodovodu.
Zámek proslul jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. Ten objevil v roce 1817 zámecký úředník Josef Kovář. Rukopis, obsahující Libušin soud, významně pozitivně ovlivnil myšlení národa v období označovaném jako Národní obrození. Rukopis zelenohorský, původně zvaný Libušin soud, je rukopis s literárním textem popisujícím soudní proces vedený kněžnou Libuší. Vydával se za středověkou literární památku a stal se spolu s Rukopisem královédvorským předmětem sporu o Rukopisy. Od konce 19. století se považuje za falzum z doby údajného nálezu, ale zastánci rukopisů dodnes důkazy padělání neuznávají.
Do širokého povědomí veřejnosti se zámek dostal i díky románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni, podle kterého byl natočen stejnojmenný film. Působení jednotek takzvaných Technických praporů v první polovině 50. let na zámku nebylo však ve skutečnosti zdaleka tak úsměvné. Kromě toho sloužil zámek i francouzským filmařům k natáčení filmu Kateřina Kurážná či seriálu John Sinclair.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám